Charles Baudelaire, Marcel Proust, Arthur Rimbaud, Stéphane Mallarmé, Pierre Reverdy, Max Jacob
Plameny v zrcadle : francouzské básně v próze

2015 | Nakladatelství Petrkov

Jestliže se v literárních kruzích říká, že kolébkou básní v próze je Francie, pak toto tvrzení dokazuje tato téměř bibliofilsky upravená publikace beze zbytku. Ve zkratce sleduje tvorbu pěti velikánů, kteří věnovali tomuto obtížnému, nicméně podmanivému žánru umělecké síly a prostředky. Prvním z nich je Charles Baudela…ire, který se vlastně stal průkopníkem tohoto druhu poezie. Jeho styl vynikal bohatou imaginací, filozofickými postřehy, představami a metaforikou. Vizionářské přesvědčení zaznívá v básních Arthura Rimbauda, pohybujících se na rozhraní snu a skutečnosti. Stéphane Mallarmé se zase představil neobyčejnou obrazností a symbolickou řečí, Marcel Proust zpracováním vnějších podnětů, úvahami nad přátelstvím či asociacemi souvisejícími se západem slunce, svitem luny či mořskými vlnami. Max Jacob se pokoušel o charakteristiku těchto básní, jež pro jejich ojedinělost označoval jako "klenot, který je třeba vycizelovat do nejmenších detailů" a konečně Pierre Reverdy obohatil tento útvar svébytným vykreslením člověka v dramatických situacích. Výběrem textů, grafickou i výtvarnou stránkou splňuje tato antologie nárokyna publikaci, která má podat výstižnou informací o jednom proudu poezie, který zvláště ve francouzském pojetí dosáhl mimořádné úrovně. Jestliže se v literárních kruzích říká, že kolébkou básní v próze je Francie, pak toto tvrzení dokazuje tato téměř bibliofilsky upravená publikace beze zbytku. Ve zkratce sleduje tvorbu pěti velikánů,… kteří věnovali tomuto obtížnému, nicméně podmanivému žánru umělecké síly a prostředky. Prvním z nich je Charles Baudelaire, který se vlastně stal průkopníkem tohoto druhu poezie. Jeho styl vynikal bohatou imaginací, filozofickými postřehy, představami a metaforikou. Vizionářské přesvědčení zaznívá v básních Arthura Rimbauda, pohybujících se na rozhraní snu a skutečnosti. Stéphane Mallarmé se zase představil neobyčejnou obrazností a symbolickou řečí, Marcel Proust zpracováním vnějších podnětů, úvahami nad přátelstvím či asociacemi souvisejícími se západem slunce, svitem luny či mořskými vlnami. Max Jacob se pokoušel o charakteristiku těchto básní, jež pro jejich ojedinělost označoval jako "klenot, který je třeba vycizelovat do nejmenších detailů" a konečně Pierre Reverdy obohatil tento útvar svébytným vykreslením člověka v dramatických situacích. Výběrem textů, grafickou i výtvarnou stránkou splňuje tato antologie nárokyna publikaci, která má podat výstižnou informací o jednom proudu poezie, který zvláště ve francouzském pojetí dosáhl mimořádné úrovně.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	97
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087595483
ISBN:	9788087595480
Překladatel:	Zdeněk Hron
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	26. 11. 2024 10:33
Číslo položky:	1068785

O autorech

Charles Baudelaire

Charles Pierre Baudelaire byl francouzský básník a překladatel, první z řady tzv. prokletých básníků. Jeho básnické dílo mělo zásadní vliv na rozvoj moderní poezie a inspirovalo mnoho dalších básníků . Byl také uznávaným literárním a uměleckým kritikem. Narodil se 9. dubna 1821 v Paříži. Matce Caroline bylo 27 let, otec Joseph-François měl 62 let a bylo to jeho druhé manželství. Charles měl nevlastního bratra Clauda Alphonse, který byl o šestnáct let starší. Jeho otec byl kněz, po revoluci byl vychovatelem a úředníkem, zemřel v r. 1827. Matka, kterou velmi miloval, se po dvou letech znovu provdala za důstojníka Jacquese Aupicka. V roce 1832 se přestěhovali do Lyonu, kam byl otčím převelen. Charles byl zapsán jako interní žák do Královské koleje . Odloučení od matky nesl velmi těžce. Často psal nevlastnímu bratrovi, který se po dokončení studia práv oženil a stal se soudcem. Po počátečních neúspěších se Charlesovy studijní výsledky zlepšily. Byl mimořádně nadaný, ale jeho roztěkaná povaha a neschopnost se soustředit mu bránily udržet se mezi premianty a zavděčit se tak své matce. V lednu 1836 se rodina vrátila do Paříže. Charlese zapsali na lyceum Ludvíka Velikého. Kvůli rodičům se snažil uspět ve studiu, vynikal v latině a řečtině. Začal psát své první verše, které mu daly nový smysl života. V posledním ročníku byl vyloučen, když odmítl vydat učiteli lístek se vzkazem od spolužáka. V srpnu 1839 jako externí student složil maturitu na lyceu svatého Ludvíka. Ve stejný den byl jeho nevlastní otec povýšen na brigádního generála. Charles Baudelaire se chtěl stát básníkem. To se nelíbilo nevlastnímu otci, který z něho chtěl mít vojáka nebo diplomata. Na radu bratra Alphonse se zapsal na právnickou fakultu. Studium ho však nebavilo. Vedl bouřlivý život, stýkal se s pařížskou bohémou v latinské čtvrti. Utrácel peníze z kapesného od rodičů a dělal dl...

Více od autora

Arthur Rimbaud

Arthur Rimbaud IPA, celým jménem Jean Arthur Nicolas Rimbaud , byl francouzský básník, jeden z nejvýznamnějších tzv. prokletých básníků. Narodil se v Charleville-Mézières v departmentu Ardennes. Jeho otec byl kapitán pěchoty, dobrodruh, který nakonec rodinu opustil. Rimbaud byl velmi nepřizpůsobivý a na výchovu své konzervativní a nábožensky bigotní matky reagoval výbuchy hněvu a útěky z domova. V době pařížské komuny přišel do Paříže, kde se seznámil s Verlainem. Verlaine kvůli němu rozbil manželství. Začali spolu žít a to nejen jako přátelé, ale i jako milenci. Jejich život byl velmi bohémský . Po rozchodu s Verlainem v roce 1873 Verlaine Rimbauda postřelil, protože se pokusil zničit své dílo, které měl Verlaine naštěstí u sebe. Rimbaud, jenž skončil v nemocnici, své dílo odsoudil, přestal psát a vstoupil do koloniálního vojska. Na Jávě dezertoval, s cirkusem prošel Švédsko a Norsko. Roku 1880 byl v Egyptě, potom na Kypru, odkud se vydal jako obchodní zástupce do Adenu. V Etiopii obchodoval m.j. se zbraněmi. Přešel celou somálskou poušť. Naučil se mnoho jazyků a zemřel na rakovinu . Byl pochován na hřbitově 'Cimetière de Charleville-Mézières'. Rimbaud v poezii změnil strukturu a metodu. Jeho poezie stojí na subjektivních prožitcích, především pocitu rozporu mezi umělcem a společností. Pro jeho básně je typická bohatá fantazie, odpor k měšťákům a náboženství a obdiv k revoluci. Jeho poezie se stala základem nové poetiky. Odhaloval iluzornost pravd uznávaných společností, jež vystavil pohrdavému posměchu. Útoky proti povrchnosti, zbabělosti a všednosti společnosti postupně přerostly v nenávistnou a totální revoltu proti všem hodnotám a tabu společnosti. Rimbaudovo dílo, vycházející ze zloby, z revolty a vnitřní síly a útočilo na všechny formy tradice, ovlivnilo moderní světovou poezii, zej...

Více od autora