Knihy
Umění a architektura
Ludvík Aškenazy
Písničky pro všední den

Ludvík Aškenazy: Písničky pro všední den

Ludvík Aškenazy, Jaromír Hořec, Dušan Pálka, Václav Pokorný, Jiří Prášek, Bedřich Nikodem, Josef Souček, Slavoj Procházka, Jan Rimon, Jan Hammer, Bohuslav Nádvorník, Tibor Bielický, Eduard Parma, Miroslav Zikán, Pavel Bayerle, Stanislav Ostrezí, William Bukový, Karel Venzara
Písničky pro všední den : zpěv a klavír

1958 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Umění a architektura

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	sešit
Počet stran:	1 album (31 s.)
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd. SNKLHU
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 2. 2025 9:26
Číslo položky:	1132805

O autorech

Ludvík Aškenazy

Ludvík Aškenazy byl český spisovatel, reportér a rozhlasový pracovník, který polovinu svého života prožil v emigraci. Pocházel z česko-židovské rodiny v Českém Těšíně a jeho tvorbu to později významně ovlivnilo. Zaměstnání Ludvíkova otce celou rodinu přivedlo do Polska. Maturitu Ludvík složil roku 1939 v haličské Stanislavi , , tehdy právě zabrané SSSR. Pak studoval v polském Lvově slovanskou filologii. Počátkem druhé světové války byl Aškenázy evakuován do Kazachstánu, kde učil na střední škole dějepis do doby, než v Sovětském svazu v roce 1942 vstoupil do 1. československého armádního sboru v SSSR vedeném Ludvíkem Svobodou. Bojoval i u Sokolova. Za svoji statečnost v boji dostal po válce sovětské i československé vyznamenání. S československým vojskem se vrátil do vlasti a hned po návratu, v květnu 1945, se seznámil a poté oženil s Carlu Henriettou Mariou Leonií Mann, dcerou německého spisovatele Heinricha Manna. Carla Henrietta Maria Leonie Mann, manželka Ludvíka Aškenazyho, byla jediné dítě, které vzešlo z čtrnáctiletého manželství pražské herečky Marie Khan a Heinricha Manna. Heinrich Mann a Leonina matka "Mimi" se v roce 1928 rozvedli. Marie Khan s dcerou Leonií zůstaly v Praze, neboť nestačily utéct před nacisty, ale válku přežily. Matka Leonie Marie Khan však zemřela necelé dva roky po válce na následky pobytu v terezínském táboře, Ludvíkovi Aškenazymu a Leonii Mannové se narodili dva synové: ještě před svatbou Jindřich Mann ; po svatbě pak Ludwig Mann . Oba synové se v dospělosti stali režiséry. Po druhé světové válce, po roce 1945, Ludvík Aškenázy pracoval až do začátku 50. let v pražském rozhlase jako reportér a zahraničně polit...

Více od autora

Jaromír Hořec

Jaromír Hořec byl český básník, spisovatel, novinář a publicista. Stal se jedním ze zakladatelů Mladé fronty v roce 1945 a do roku 1950 byl jejím šéfredaktorem a zároveň ředitelem nakladatelství. 1950-1953 redaktor nakladatelství Mír, 1953-1965 šéfredaktor časopisu Hlas revoluce. Díla: "Sovětské slunce míru" , "Takový je fašismus - K americké agresi v Koreji" , "K úloze československých legií v Rusku - Politika světových imperialistů a česká buržoasie v intervenci proti SSSR" , "Poslední boj Julia Fučíka" , "Cesty zrady - Několik kapitol o protisovětské a protinárodní politice české buržoasie a světových imperialistů" a další. V období 1965–1969 působil na Karlově Univerzitě. Z politických důvodů ji však musel po roce 1968 opustit. V roce 1979 založil samizdatovou edici Česká expedice, dva roky poté skončil na půl roku ve vazbě za podvracení republiky a za šíření ineditní literatury. Příležitostně psal texty k jazzové a taneční hudbě . Od roku 1989 byl členem Masarykova demokratického hnutí, později též jeho předsednictva a Nadace pro postavení pomníku T. G. Masaryka v Praze. V roce 1993 obnovil spolu s místopředsedou Masarykova demokratického hnutí doc. Vratislavem Preclíkem vydávání Masarykovsko-Herbenovského časopisu Čas v původní úpravě a formátu. Za tuto činnost obdržel v roce 2000 od MDH čestnou medaili T. G. Masaryka za věrnost jeho odkazu. Po pádu komunismu a rozpadu SSSR spoluzaložil Společnost přátel Podkarpatské Rusi jejímž nákladem vydal řadu knih o historii země. Jeho strýcem byl spisovatel a věrný spolupracovník prezidenta Masaryka dr. Jan Herben. Zemřel roku 2009 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Více od autora