Knihy
Poezie
Česká poezie
Svatopluk Čech
Písně otroka a jiné básně

Svatopluk Čech
Písně otroka a jiné básně

1952 | Nakladatelství Orbis

Sv. Čech byl především básníkem politickým a jako takového jej chce také charakterisovat tento svazek. V slavné sbírce první zobrazuje básník otroka, bouřícího se proti svému ponížení, obžalovává otrokáře, s pohrdáním odsuzuje zrádce a báseň zakončuje slavnostní visí budoucího světa, v němž nebude otroků a okovů, křivd…y a útisku, nýbrž jen volní, svobodně pracující lidé budoucnosti. - Tak jako touto sbírkou se Čech postavil po bok proletariátu městského, svými "Sekáči" jasně vyjádřil své pochopení pro vesnickou chudinu. Kostru tohoto cyklu tvoří scéna při kosení obilí, kterou pozoruje odpočívající básník; v řadě písní vyprávějí sami sekáči o těžkém životě zemědělských nádeníků. Čech jasně rozlišuje různé sociální vrstvy na vsi, ukazuje, že po zrušení roboty tu zůstává sociální křivda a vykořisťování jiného druhu a dobře ví, že přijde náprava. - Ruská revoluce z r. 1905 vyvolala v básníkovi, který celý život řešil svým způsobem otázku slovanskou, prudkou odezvu. Čech se jasně přiřadil k těm, kdož se na ruské události dívali se stanoviska pokrokového a v osvobození ruského lidu viděli podmínku velké slovanské budoucnosti: tímto duchem je také naplněna báseň "Step", jež zůstala však nedokončena. - Ve své polit. závěti "Do světa širého" se snaží Čech vyrovnat se s ideologickými zmatky své doby a najít jasnou cestu k budoucnosti. Sv. Čech byl především básníkem politickým a jako takového jej chce také charakterisovat tento svazek. V slavné sbírce první zobrazuje básník otroka, bouřícího se proti svému ponížení, obžalovává otro…káře, s pohrdáním odsuzuje zrádce a báseň zakončuje slavnostní visí budoucího světa, v němž nebude otroků a okovů, křivdy a útisku, nýbrž jen volní, svobodně pracující lidé budoucnosti. - Tak jako touto sbírkou se Čech postavil po bok proletariátu městského, svými "Sekáči" jasně vyjádřil své pochopení pro vesnickou chudinu. Kostru tohoto cyklu tvoří scéna při kosení obilí, kterou pozoruje odpočívající básník; v řadě písní vyprávějí sami sekáči o těžkém životě zemědělských nádeníků. Čech jasně rozlišuje různé sociální vrstvy na vsi, ukazuje, že po zrušení roboty tu zůstává sociální křivda a vykořisťování jiného druhu a dobře ví, že přijde náprava. - Ruská revoluce z r. 1905 vyvolala v básníkovi, který celý život řešil svým způsobem otázku slovanskou, prudkou odezvu. Čech se jasně přiřadil k těm, kdož se na ruské události dívali se stanoviska pokrokového a v osvobození ruského lidu viděli podmínku velké slovanské budoucnosti: tímto duchem je také naplněna báseň "Step", jež zůstala však nedokončena. - Ve své polit. závěti "Do světa širého" se snaží Čech vyrovnat se s ideologickými zmatky své doby a najít jasnou cestu k budoucnosti.

Stav

Dobrý

neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná
Počet stran:	199, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Národní knihovna
Vydání:	2. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 9. 2022 14:51
Číslo položky:	404783

O autorovi

Svatopluk Čech

Svatopluk Čech byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil příběhy pana Broučka. Narodil se v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech byl panský hospodářský správce a český vlastenec. V letech 1848–1849 v době konání Kroměřížského sněmu působil v Kroměříži jako novinář. Povolání a vlastenectví otce byly důvodem častého stěhování v době básníkova mládí. Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích a v Litni na Berounsku. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Řádným členem České akademie věd a umění zvolen dne 3. července 1890, svého členství se vzdal v roce 1895. Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě. Na hrobě byla instalována portrétní socha v životní velikosti, dílo Jakuba Obrovského. Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým...

Více od autora