Knihy
Vzácné knihy
Exil a samizdat
Karel Vrána
Pierre Teilhard de Chardin

Karel Vrána, Pavel Želivan
Pierre Teilhard de Chardin : vědec a apoštol našeho věku

1968 | Nakladatelství Křesťanská akademie

Podtitul: Vědec a apoštol našeho věku

Portrét křesťanského myslitele. – »Jsem stále více přesvědčen, že něco velkého se rodí v srdci církve. Něco, co svou nakažlivou mocí obrátí zemi. Tomuto úkolu jsem se naprosto zasvětil.« TEILHARD DE CHARDIN

První vydání. Vyšlo pod pseudonymem Pavel Želivan s věnováním… „Otci kardinálovi Josefu Beranovi, pražskému arcibiskupovi, k jeho osmdesátce“. Podtitul: Vědec a apoštol našeho věku

Portrét křesťanského myslitele. – »Jsem stále více přesvědčen, že něco velkého se rodí v srdci církve. Něco, co svou nakažlivou mocí obrátí zemi. Tomuto úk…olu jsem se naprosto zasvětil.« TEILHARD DE CHARDIN

První vydání. Vyšlo pod pseudonymem Pavel Želivan s věnováním „Otci kardinálovi Josefu Beranovi, pražskému arcibiskupovi, k jeho osmdesátce“.

Stav

Dobrý

obálka s flíčky, vazba se začíná rozlepovat

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s flíčky, vazba se začíná rozlepovat
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	171
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Studium, Studium / Křesťanská akademie
Vydání:	1. vydanie
Vydáno v:	Řím
Vystaveno:	20. 7. 2025 11:34
Číslo položky:	1310040

O autorech

Karel Vrána

Karel Vrána byl katolický kněz, teolog a filosof, profesor teologie a filosofie na Papežské lateránské univerzitě a Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, rektor papežské koleje Nepomucenum v Římě a předseda Křesťanské akademie v Římě. Karel Vrána pocházel z městečka Zahrádka u Ledče nad Sázavou, kde v dětství ministroval při bohoslužbách tehdejšímu kaplanovi a později faráři Josefu Toufarovi . Vrána se později vyjádřil, že Toufar byl jedním z jeho kněžských vzorů. Karel Vrána v roce 1945 nastoupil po absolvování gymnázia ke studiu teologie. Na studia byl představenými poslán do Říma, kde strávil následujících šest let. Vzhledem ke komunistickému převratu v roce 1948 se již do Československa nevrátil. I po kněžském svěcení pokračoval ve studiích. Od roku 1955 pak vyučoval na teologickém institutu v Beneventu. Od roku 1978 pak působil jako rektor v římském Nepomucenu. Zároveň přednášel filosofii na Lateránské univerzitě. V Římě také dosáhl řádné profesury. V roce 1992 se vrátil do Československa a začal vyučovat na Katolické teologické fakultě v Praze. Tato fakulta se snažila o jeho jmenování profesorem, protože italská profesura nebyla v Čechách uznána. K tomu však vlivem krize fakulty v letech 1994-2003 nikdy nedošlo, protože fakulta na přechodné období ztratila potřebné akreditace. 28. října 2001 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy.

Více od autora

Pavel Želivan

Karel Vrána * 24. 8. 1925 Zahrádka u Ledče n. Sázavou Vystudoval Klasické gymnázium v Praze , teologii a filozofii v Římě a v Solnohradě . Od r. 1955 působil jako profesor filozofie na papežském vysokoškolském teologickém institutu v jihoitalském Beneventě. Od r. 1974 byl hostujícím profesorem na TF v Neapoli, od r. 1978 rektorem české bohoslovecké koleje Nepomucenum v Římě a zároveň profesorem filozofie na Papežské lateránské univerzitě v Římě. Po návratu z exilu do vlasti přednáší na Katolické TF UK filozofickou teologii a antropologii. Nadále působí jako předseda římské Křesťanské akademie a pokračuje v její ediční činnosti. V zahraničí publikoval zejména v exilových časopisech Nový Život a Studie a v nakladatelství Křesťanské akademie Řím . Vedle pedagogické a vědecké práce ve svém oboru se podílel na českém kulturním životě v exilu i v domácím podzemí . Jako rektorovi koleje Nepomucenum mu záleželo hlavně na udržení možnosti svobodného zahraničního studia českých a slovenských studentů teologie. Filozofické myšlení V. se rozvíjí v prostoru kritického a otevřeného tomismu . Navazuje též na augustinovskou tradici a přihlíží k mnichovské fenomenologické ontologii . Ovlivňují jej také představitelé dialogického personalismu . Tematicky lze V. filozofické dílo rozčlenit do tří okruhů: Do prvního patří otázky týkající se vztahu přírodních věd a filozofie, zejména epistemologického statutu biologie a její filozofické problematiky: vznik organického života, vývoj organismů, náhodnost a finalita v biosféře. Zvláštní pozornost věnoval evolučnímu, vzestupnému a syntropickému pohybu v přírodě a jeho neméně reálnému protikladu, tj. dění involuč...

Více od autora