Karel Václav Rais
Pantáta Bezoušek : 2

1969 | Nakladatelství Růže

Úsměvný román o starém výměnkáři z konce minulého století, který přijel z venkova do Prahy ke svému synovi na návštěvu, je okouzlen krásou Prahy, ale při všem okouzlení zůstává venkovským člověkem, srovnává pojetí života na venkově a ve městě a s přicházejícím jarem touží po svém venkovském domově. Knihu doplňuje autor…ova povídka Vnouče, v níž starý venkovský baráčník přemáhá zlobu a přijímá do rodiny synka své, venkovu odrodilé, zemřelé dcery. Úsměvný román o starém výměnkáři z konce minulého století, který přijel z venkova do Prahy ke svému synovi na návštěvu, je okouzlen krásou Prahy, ale při všem okouzlení zůstává venkovským člověkem, sr…ovnává pojetí života na venkově a ve městě a s přicházejícím jarem touží po svém venkovském domově. Knihu doplňuje autorova povídka Vnouče, v níž starý venkovský baráčník přemáhá zlobu a přijímá do rodiny synka své, venkovu odrodilé, zemřelé dcery.

Součástí souboru:

Pantáta Bezoušek 1969 (2 sv. (190 s.), 24. vyd.)

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Vazba:	Sešit
Počet stran:	S. 97-190, [1]
Jazyk:	česky
Edice:	12. svazek ed. Česká četba
Vydání:	24. vyd.
Vydáno v:	České Budějovice

O autorovi

Karel Václav Rais

Karel Václav Rais byl český prozaik s regionálním zaměřením na Podkrkonoší a Hlinecko, autor knih pro děti a mládež. Je jedním z představitelů českého literárního realismu a tvůrců tzv. venkovské prózy. Svým dílem navazoval na Němcovou, Nerudu, Hálka a Světlou. Spoluzaložil a posléze i spoluredigoval beletristický časopis Zvon. Narodil se v Bělohradě . Pocházel z chudé rodiny, jeho matka byla švadlenou, otec rodinu zabezpečoval prací na poli a tkalcováním. Rais měl s rodiči harmonický vztah. I díky nim a jejich laskavé péči si k rodnému kraji vytvořil silné pouto. Pro Raisův malý vzrůst, tělesnou slabost ho rodiče chtěli dát na krejčovské nebo hodinářské řemeslo. Rais však ve škole dosahoval výborných výsledků, patřil mezi nejlepší žáky, a proto rodiče své rozhodnutí přehodnotili. Nakonec byl Rais poslán na studia do nedalekého Jičína. Na tamním učitelském ústavu složil v roce 1877 maturitní zkoušku. Maturitní zkouška na učitelském ústavu se skládala ze všech vyučovacích předmětů. Rais však v tomto představoval výjimku, neboť některé zkoušky mu byly prominuty. Znalosti musel prokazovat pouze z fyziky, českého jazyka, zeměpisu a pedagogiky. Téhož roku nastoupil Rais jako učitel na malou školu v Trhové Kamenici. O jeho umístění rozhodl vliv ředitele učitelského ústavu v Jičíně a slovo Raisových rodičů. Sám rodný kraj opouštěl nerad a skutečnost, že bude od domova tak vzdálen, nesl velice těžko. Ve své knize Ze vzpomínek na tuto událost vzpomíná: „Železné hory – cíl mé cesty – tam, tam někde mezi jejich vrchy budu žíti příští své dni! Stín padl na duši.“ Patrně vlivem studeného pokoje, v němž Rais za dobu trhovokamenického působení žil, a vlivem hry na varhany v zimním období trpěl akutním kloubním revmatismem. Mimo školu žil v Trhové Kamenici osamělým...

Více od autora