Vlasta Pittnerová
Panny

2007 | Nakladatelství Akcent

Vyšívání výbavy, to bývala kdysi jedna z hlavních prací panen, které se chystaly na svůj život v manželství.. Bylo to za těch starých „zlatých“ časů, kdy se dívky vychovávaly jenom pro domácnost, jen za hospodyně a musely si zvykat na veškeré nepohodlí. Těšit se mohly jen tím, že až budou provdány a paními, vše si vyna…hradí. Co bylo ale platné, že jim matka den ze dne znovu počítala, jaké budou mít do výbavy třeba pěkné ručníky. Dva tucty obyčejných přízových kostkovaných ručníků pro denní potřebu, tucet damaškových pro hosty, tucet polorežných pro služku k utírání, tucet režných s modrými proužky k utírání hrnků, tucet bílých s červenými proužky na talíře, s modrými na sklenice a tucet kostkovaných se žlutými pruhy k utírání rukou v kuchyni. Osm tuctů! To si pak taková dívka musela říct, že si ty ručníky těmi tisíci a tisíci stehů, co na nich musí udělat, krvavě zaslouží. To bylo hodin šití! Také o tom píše ve své povídkové knize Panny oblíbená spisovatelka Vlasta Pittnerová. Vyšívání výbavy, to bývala kdysi jedna z hlavních prací panen, které se chystaly na svůj život v manželství.. Bylo to za těch starých „zlatých“ časů, kdy se dívky vychovávaly jenom pro domácnost, jen …za hospodyně a musely si zvykat na veškeré nepohodlí. Těšit se mohly jen tím, že až budou provdány a paními, vše si vynahradí. Co bylo ale platné, že jim matka den ze dne znovu počítala, jaké budou mít do výbavy třeba pěkné ručníky. Dva tucty obyčejných přízových kostkovaných ručníků pro denní potřebu, tucet damaškových pro hosty, tucet polorežných pro služku k utírání, tucet režných s modrými proužky k utírání hrnků, tucet bílých s červenými proužky na talíře, s modrými na sklenice a tucet kostkovaných se žlutými pruhy k utírání rukou v kuchyni. Osm tuctů! To si pak taková dívka musela říct, že si ty ručníky těmi tisíci a tisíci stehů, co na nich musí udělat, krvavě zaslouží. To bylo hodin šití! Také o tom píše ve své povídkové knize Panny oblíbená spisovatelka Vlasta Pittnerová.

Stav

Dobrý

razítka a polepky z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka a polepky z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	197
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072684329
ISBN:	9788072684328
Edice:	90. svazek ed. 90. svazek ed. Vysočina
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	22. 9. 2025 14:12
Číslo položky:	1395891

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora