Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Cestopisy
Jan Eskymo Welzl
Paměti českého polárního lovce a zlatokopa

Jan Eskymo Welzl
Paměti českého polárního lovce a zlatokopa

1928 | Nakladatelství František Borový

Příběhy Eskyma Welzla, který strávil dost dlouhý čas mezi eskymáky a pořizoval si mezi nimi různé zápisky.

Živé a jedinečné spojení primitivnosti a praktického smyslu pro realitu. Neobyčejná fantazie a exotičnost. Jadrný humor. Zachycení tíživých situací, touhy po svobodě a přičinlivosti lze nalézt ve vzpomínkác…h cestovatele a polárníka, které jako jediné považoval za opravdu „svou“ knihu. Zatímco Golombkovy s Valentovy úpravy hojně vycházely a český čtenář je zná, zpracování Rudolfa Těsnohlídka na základě Welzlových dopisů vyšlo poprvé a naposledy v roce 1928.

Příběhy Eskyma Welzla, který strávil dost dlouhý čas mezi eskymáky a pořizoval si mezi nimi různé zápisky.

Živé a jedinečné spojení primitivnosti a praktického smyslu pro realitu. Neobyčejná fa…ntazie a exotičnost. Jadrný humor. Zachycení tíživých situací, touhy po svobodě a přičinlivosti lze nalézt ve vzpomínkách cestovatele a polárníka, které jako jediné považoval za opravdu „svou“ knihu. Zatímco Golombkovy s Valentovy úpravy hojně vycházely a český čtenář je zná, zpracování Rudolfa Těsnohlídka na základě Welzlových dopisů vyšlo poprvé a naposledy v roce 1928.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	238
Jazyk:	česky
Editor:	Rudolf Těsnohlídek
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Knihy dalekých obzorů
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 2. 2026 10:8
Číslo položky:	1604608

O autorovi

Jan Eskymo Welzl

Jan Velcl nebo Jan Eskymo Welzl , dle svých slov „Čech moravské národnosti“, byl cestovatel, dobrodruh, lovec, zlatokop, nejvyšší soudce v Nové Sibiři a vypravěč uvedený jako spisovatel. Je znám pod pseudonymem Eskymo Welzl nebo také Arctic Bismarck. Po základní škole se vyučil zámečníkem ve Zvoli. Roku 1884 se stal tovaryšem, v následujících dvou letech pěšky procestoval značnou část tehdejší Rakousko-uherské monarchie. V roce 1888 na tři roky narukoval. Po návratu z vojny se vydal do Janova, kde získal místo topiče na zámořské lodi. Od roku 1892 pracoval jako dělník v přístavu Port Arthur na hranicích Ruska a Číny, následujícího roku odešel do Irkutska, kde pomáhal při stavbě transsibiřské magistrály, po několika měsících ale stavbu opustil a putoval pěšky přes Jakutsk, Verchojansk a Nižněkolymsk na Novosibiřské ostrovy, kde údajně prožil následujících 28 let. Na Novosibiřských ostrovech a později na Aljašce Welzl působil jako lovec kožešin, obchodník a nakonec i neoficiální smírčí soudce. Jeho soudcovské aktivity při potírání kriminality však byly spíše vigilantismem a zahrnovaly dokonce lynčování provinilců. Oblast jeho obchodních aktivit prý sahala od Země Františka Josefa až po severní Kanadu, kde zásoboval lovce, zlatokopy a polární badatele potravinami, léky, střelivem a dalším potřebným zbožím. Rozvážel s psím spřežením také poštu. K domorodým Inuitům na Aljašce a v Kanadě zastával přátelský vztah, jednal s nimi bez předsudků, jako se sobě rovnými. Byl mezi nimi znám jako Pojídač medvědů. Welzl tvrdil, že ho dokonce zvolili náčelníkem. Tento i další údaje o kontaktech s domorodými obyvateli dalekého severu je však obtížné prokázat. Není vůbec jisté, jestli Welzl inuitsky uměl, protože ukázky „eskymáčtiny“ v jeho knihách jsou z lingvistického hlediska pochybné až nesmyslné. V roce 1924 Welzl ztroskotal u západního pobřeží USA s ...

Více od autora