Jindřich Šimon Baar
Osmačtyřicátníci : [druhý díl Chodské trilogie]

1946 | Nakladatelství Bohuslav Rupp

Druhý díl chodské trilogie, zavádějící opět do Klenčí, a to v krátké době jara r. 1848, zachycuje na pozadí proměn přírody, rytmu selské práce a velikonočních obřadů pohnutnou dobu předbřeznovou a dobu památného Slovanského sjezdu. Zrcadlí se v dramatickém ději, jehož nositelem jsou vedle B. Němcové typy starosvětských… vlasteneckých sedláků a kněz-buditel Petr Fastr. Druhý díl chodské trilogie, zavádějící opět do Klenčí, a to v krátké době jara r. 1848, zachycuje na pozadí proměn přírody, rytmu selské práce a velikonočních obřadů pohnutnou dobu předbřeznovou a dob…u památného Slovanského sjezdu. Zrcadlí se v dramatickém ději, jehož nositelem jsou vedle B. Němcové typy starosvětských vlasteneckých sedláků a kněz-buditel Petr Fastr.

Součástí souboru:

Chodská trilodie 1946 (3sv., 418 + 447 + 461, 14. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý hřbety lehce vybledlé, převazba, individuální, bez obálky	Skladem pro e-shop	599 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	447
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Chodská trilogie
Vydání:	11. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 5. 2024 10:43
Číslo položky:	848599

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora