Ladislav Fuks, Karel Laštovka
Oslovení z tmy : svědectví o vítězství tvora Arjeha

1972 | Nakladatelství Melantrich

Novela s prvky záhady a tajemství, jejímž tématem je apokalyptická vize zániku světa po jaderné katastrofě. Román je vyprávěn chlapcem, umírajícím v rozvalinách rozbombardovaného města. Příběh je psán velmi obtížnou, náročnou formou.

Kniha je fantastická atmosférou a časem příběhu: v době, kdy lidé pronikli na M…ars, Venuši a Saturn, kdy v imaginárním válečnickém státě po strašlivém výbuchu vodíkové pumy hoří tisíce ohňů, město vylétlo do vzduchu, bylo rozmetáno v prach a lidé zešíleli, dochází v hořícím vesmíru k přeludnému setkání vysíleného chlapce Arjeha s jakýmsi člověkem v masce elegantního filosofa, který nevinného mámí svým věděním a nutí ho k přijetí podmínek, za něž jeho rodu slibuje štěstí a bezpracné bohatství.

Sugestivní atmosféra knihy, osobitá umělecká metoda a úzkostlivá práce s jazykem, váha dialogu duše s ďáblem a posun k oblasti science-fiction násobí přitažlivost díla. Oslovení z tmy není snadná četba, ale je hlubokým zážitkem pro náročné čtenáře. Na jejím konci náhle pocítíme přesně to co u předchozích Fuksových prací:
Jediná věc opravňuje naši existenci: být dárcem i příjemcem lidskosti. Novela s prvky záhady a tajemství, jejímž tématem je apokalyptická vize zániku světa po jaderné katastrofě. Román je vyprávěn chlapcem, umírajícím v rozvalinách rozbombardovaného města. Příběh je psán… velmi obtížnou, náročnou formou.

Kniha je fantastická atmosférou a časem příběhu: v době, kdy lidé pronikli na Mars, Venuši a Saturn, kdy v imaginárním válečnickém státě po strašlivém výbuchu vodíkové pumy hoří tisíce ohňů, město vylétlo do vzduchu, bylo rozmetáno v prach a lidé zešíleli, dochází v hořícím vesmíru k přeludnému setkání vysíleného chlapce Arjeha s jakýmsi člověkem v masce elegantního filosofa, který nevinného mámí svým věděním a nutí ho k přijetí podmínek, za něž jeho rodu slibuje štěstí a bezpracné bohatství.

Sugestivní atmosféra knihy, osobitá umělecká metoda a úzkostlivá práce s jazykem, váha dialogu duše s ďáblem a posun k oblasti science-fiction násobí přitažlivost díla. Oslovení z tmy není snadná četba, ale je hlubokým zážitkem pro náročné čtenáře. Na jejím konci náhle pocítíme přesně to co u předchozích Fuksových prací:
Jediná věc opravňuje naši existenci: být dárcem i příjemcem lidskosti.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)

Další varianty

Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	99 Kč
Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	99 Kč
Stav Dobrý zašlá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	99 Kč
Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	189
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 3. 2026 15:40
Číslo položky:	1662493

O autorech

Ladislav Fuks

Ladislav Fuks byl český prozaik, autor především psychologické prózy s tématem úzkosti člověka ohrožovaného nesvobodou a násilím. Jako symbol tohoto tématu si pak zvolil druhou světovou válku a holokaust. Většina jeho díla je autobiografická, často skrytě – téměř všemi jeho knihami prochází figura senzitivního, slabého hocha, žijícího ve svém vnitřním světě a toužícího po citovém přátelství. Právě tato stále se vracející postava trpícího a mučeného chlapce má silnou míru autobiografičnosti. Fuksovo dílo je někdy také autobiografickou travestií – např. Vévodkyně a kuchařka. Fuks je ve svém díle též mistrem masky, jinotajů, neboli alegorií, a náznaků, k čemuž byl jako homosexuál přirozeně donucen dobou, v níž žil a tvořil. Jeho dětství nebylo příliš šťastné. Otec, policejní úředník, byl chladný a dominantní člověk a matka se starala pouze o správnou společenskou výchovu svého syna. Téma smutného dětství a snahy o vzdor proti otci se pak objevilo v několika jeho knihách. Největší životní krizí ale prošel Ladislav Fuks v době dospívání, tedy na počátku druhé světové války, kdy si poprvé uvědomil svou homosexualitu. Krutý osud svých židovských spolužáků z gymnázia prožíval citelněji, jelikož sám trpěl silným pocitem ohrožení – v koncentračních táborech tehdy mizí nejen Židé a Romové, ale také homosexuálové. Mnozí literární kritici si později často kladli otázku, jak je možné, že se Ladislav Fuks, jako nežidovský spisovatel, dokázal tak vžít do pocitů židovské menšiny a věnovat tomuto tématu značnou část svého díla. Odpovědí je právě jeho pocit sounáležitosti s tragédií tohoto národa, ale také úzkost z ohrožení, kterou po celý život on sám pociťoval. Tímto jeho silným duchovním poutem s pronásledovanou židovskou menšinou je inspirován také název jedné jeho knihy – Mí černovlasí bratři. Po dokončení gymnázia pracoval Ladislav Fuks za války na zemědělské správě v Hodoníně. Po válce pokračoval ve studiu na filoso...

Více od autora

Karel Laštovka

Karel Laštovka byl český právník, profesor správního práva a správní vědy, rektor Univerzity Komenského v Bratislavě a děkan její právnické fakulty. Narodil se rodiny poštovního úředníka, studoval na gymnáziu v Táboře a poté na české právnické fakultě v Praze, kde byl roku 1900 promován doktorem práv. V praxi začínal na finančním ředitelství, pak působil v silničním a obecním referátu českého zemského výboru. Teoretickým otázkám veřejné správy se začal věnovat o něco později. První krátké práce, zejména o problematice veřejných cest, publikoval ve Správním obzoru, kde se seznámil s Jiřím Hoetzelem, který časopis redigoval. Laštovkova významnější činnost nicméně započala až po vzniku Československa. Spolu s Hoetzelem se na ministerstvu vnitra věnoval reformám československé veřejné správy směřujícím k župnímu zřízení. Výsledkem toho bylo první větší dílo Zákon župní , především se ale na základě Hoetzelova doporučení už roku 1921 na pražské právnické fakultě habilitoval a ještě téhož roku byl jmenován řádným profesorem správního práva na nově zřízené právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kterou následně pomáhal budovat. Kromě správního práva zde vedl také semináře finančního a ústavního práva, po dvě funkční období byl děkanem fakulty a pro roky 1924–1925 byl jmenován rektorem celé univerzity. Zasedal též ve slovenském zemském zastupitelstvu, byl členem Učené společnosti Šafárikovy, České akademie věd a umění nebo Slovanského ústavu. Publikoval ještě řadu různorodých prací v oblasti správního práva, zejména studii Vývoj organisace veřejné správy v republice československé , za jeho životní dílo lze nicméně považovat Československé správní právo. Zvláštní část , které vhodně navázalo na obecnou část sepsanou profesorem Hoetzelem. Také významně přispíval a byl redaktorem Slovníku veřejného práva československého. Na rozdíl od ostatních českýc...

Více od autora