Knihy
Dobrodružné
Dobrodružné po r. 1945
Karel Poláček
Okresní město ; Bylo nás pět

Karel Poláček
Okresní město ; Bylo nás pět

2020 | Nakladatelství Nadační fond Česká knižnice

Společné vydání dvou románů klasika českého literárního humoru - úvodního románu satirické maloměstské pentalogie Okresní město a půvabné klukovské kroniky Bylo nás pět. Román "Okresní město" je první knihou nedopsané satirické ságy českého maloměsta. Představuje život jednoho městečka na přelomu prvního desetiletí 20.… století, jehož zjevným předobrazem se stal Poláčkův rodný Rychnov nad Kněžnou. Děj se odehrává krátce před vypuknutím 1. světové války a soustřeďuje se především na rodinu obchodníka Gustava Štědrého se třemi syny. Kolem těchto ústředních postav autor rozehrává satirickou mozaiku rozmanitých figurek maloměstského společenství s jejich malichernými sváry a nenávistmi. "Bylo nás pět" je půvabná knížka vyprávění o dobrodružstvích pěti nezbedných chlapců z malého českého městečka, psaná formou dětského deníku kupeckého synka Petra Bajzy. Rok na maloměstě, viděný klukovskýma očima, připomíná všechny sezónní dospělé i dětské zábavy, životní styl i hierarchii obyvatel malého města za první republiky. Společné vydání dvou románů klasika českého literárního humoru - úvodního románu satirické maloměstské pentalogie Okresní město a půvabné klukovské kroniky Bylo nás pět. Román "Okresní město" je první… knihou nedopsané satirické ságy českého maloměsta. Představuje život jednoho městečka na přelomu prvního desetiletí 20. století, jehož zjevným předobrazem se stal Poláčkův rodný Rychnov nad Kněžnou. Děj se odehrává krátce před vypuknutím 1. světové války a soustřeďuje se především na rodinu obchodníka Gustava Štědrého se třemi syny. Kolem těchto ústředních postav autor rozehrává satirickou mozaiku rozmanitých figurek maloměstského společenství s jejich malichernými sváry a nenávistmi. "Bylo nás pět" je půvabná knížka vyprávění o dobrodružstvích pěti nezbedných chlapců z malého českého městečka, psaná formou dětského deníku kupeckého synka Petra Bajzy. Rok na maloměstě, viděný klukovskýma očima, připomíná všechny sezónní dospělé i dětské zábavy, životní styl i hierarchii obyvatel malého města za první republiky.

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 28. 5. 2025

O knize

Stav:	nová
Počet stran:	480
Jazyk:	česky
ISBN10:	8027502489
ISBN:	9788027502486
Edice:	105. svazek ed. 105. svazek ed. Česká knižnice
Vydání:	V České knižnici vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 11:48
Číslo položky:	990655

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora