Karel Poláček
Okresní město

1936 | Nakladatelství Lidové noviny

Okresní město je humornou mozaikou společenství, jež opustilo venkovský rytmus přírody, přitom ale má daleko do anonymní velkoměstské masy. Tato obecní pospolitost, jakou už dnes nepoznáme, žije prchavými vzruchy svého malého světa. Poláček se malichernostem a zlovolnosti jejích příslušníků sice posmívá , ale i tak dne…s na nás – obyvatele studeného neosobního světa 21. století – z anekdotických postřehů geniálního pozorovatele dýchne trocha laskavého řádu konzervativního včerejška. Okresní město je humornou mozaikou společenství, jež opustilo venkovský rytmus přírody, přitom ale má daleko do anonymní velkoměstské masy. Tato obecní pospolitost, jakou už dnes nepoznáme, žije prcha…vými vzruchy svého malého světa. Poláček se malichernostem a zlovolnosti jejích příslušníků sice posmívá , ale i tak dnes na nás – obyvatele studeného neosobního světa 21. století – z anekdotických postřehů geniálního pozorovatele dýchne trocha laskavého řádu konzervativního včerejška.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	324
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Brno

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora