Růžena Lukášová
Od večera do rána

1972 | Nakladatelství Mladá fronta

Román, v němž autorka zabývající se až dosud problematikou rodiny, významem spořádaného rodinného života na zdárný vývoj dětí, analyzuje rozvrácené manželství s dvěma dospívajícími dětmi ve chvíli, kdy rozvedená matka žijící sdětmi se dovídá, že její bývalý manžel a otec dětí zemřel. Retrospektivní pohled ve složitém p…rolínání se současností zachycuje v širokém záběru ženin vztah k manželu a otci dětí od chvílí štěstí a pohody až k pozdějšímuodcizení a rozvodu i citový vztah dětí k oběma rodičům v době společného soužití i po něm. Román, v němž autorka zabývající se až dosud problematikou rodiny, významem spořádaného rodinného života na zdárný vývoj dětí, analyzuje rozvrácené manželství s dvěma dospívajícími dětmi ve chvíli, kd…y rozvedená matka žijící sdětmi se dovídá, že její bývalý manžel a otec dětí zemřel. Retrospektivní pohled ve složitém prolínání se současností zachycuje v širokém záběru ženin vztah k manželu a otci dětí od chvílí štěstí a pohody až k pozdějšímuodcizení a rozvodu i citový vztah dětí k oběma rodičům v době společného soužití i po něm.

Stav

Dobrý

lehké oděrky na obálce

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (16. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky na obálce
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	161
Jazyk:	česky
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Alfa
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 6. 2026 11:41
Číslo položky:	1789939

O autorovi

Růžena Lukášová

Rozená Ledvinková, do 1951 užívala jména Kapounová podle svého manžela básníka Karla Kapouna. Její rodiče byli učitelé. Otec se aktivně zasazoval o menšinové školství v poněmčelé severní Moravě a překládal. Lukášová vystudovala učitelský ústav v Olomouci a pak do 1939 působila na obecných a měšťanských školách na Uherskohradišťsku, Hodonínsku a Břeclavsku: Mařatice, Derfle-Sady, Staré Město , Lužice, Hodonín, Moravská Nová Ves. Od 1945 žila v Brně a byla zaměstnána jako referentka v sekci estetické výchovy Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského . Zároveň studovala PF MU v Brně . 1948–49 členka dramaturgické rady loutkového divadla Radost. 1955–61 vedla kabinet českého jazyka a dějepisu v Krajském ústavu pro další vzdělávání učitelů v Brně. Poté se věnovala literatuře. Fejetony, prózy a recenze publikovala od 1933 v Národním osvobození, Lidových novinách, Časopisu čs. knihovníků, po 1945 v Rovnosti, Bloku, Listu Sdružení moravských spisovatelů, Novém životě, Za vlast, Besedě venkovské rodiny, Mladé vesnici, Vlastě, Květech, Kultuře, Hostu do domu, Plameni, Literárních novinách, Rudém právu, Práci, Svobodném slově, Zemědělských novinách, Lidové demokracii aj. Odbornými články přispívala do časopisů Komenský, Štěpnice, Pedagogika, Předškolní výchova, Rodina a škola, Věstník Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského, Zlatý máj. Je autorkou rozhlasových her Amundsenova tragédie , Slepý mistr , Hošík u Ježíškova stromečku , Dívčí osada , Osvětlená okna , doprovodného textu k diafilmu O Zlatohlávkovi a literárních pásem. V rámci svého působení v pedagogických institucích zpracovala, případně se podílela na zpracování řady pomocných materiálů pro...

Více od autora