Knihy
Zdraví a medicína
Medicína
Karel Lukáš
Obyčejné nemoci trávicího traktu

Karel Lukáš: Obyčejné nemoci trávicího traktu

Karel Lukáš, Jiří Hoch, Jiří Nevoral, Petr Urbánek
Obyčejné nemoci trávicího traktu

2022 | Nakladatelství Grada

Zařazeny jsou časté klinické jednotky, se kterými se setkávají lékařů různých oborů včetně praktických lékařů a je při nich často nutná mezioborová spolupráce. Zařazeny jsou časté klinické jednotky, se kterými se setkávají lékařů různých oborů včetně praktických lékařů a je při nich často nutná mezioborová spolupráce.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 10. 7. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	xii, 302
Jazyk:	česky
ISBN10:	8027134056
ISBN:	9788027134052
Edice:	Postgraduální gastroenterologie a hepatologie
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 21:10
Číslo položky:	1009098

O autorech

Karel Lukáš

Karel Lukas byl účastník odboje proti Rakousku-Uhersku za první světové války a zahraničního československého protinacistického odboje za druhé světové války. Oběť totalitního komunistického režimu. Karel Lukas se narodil 16. února 1897 v Brníčku u Zábřeha, v rodině hostinského Františka Lukase. Do roku 1907 se učil v místní dvoutřídce, v letech 1907 až 1915 navštěvoval gymnázium v Zábřehu. V červnu 1915 pak složil maturitní zkoušku a hodlal studovat dále na učitelském ústavu. 15. října 1915 však musel narukovat do Olomouce k 13. zeměbraneckému pluku, se kterým byl zanedlouho odvelen na ruskou frontu. Při první příležitosti, v červnu 1916, přeběhl k Rusům. Prošel několika zajateckými tábory, než mohl v srpnu 1917 vstoupit do československých legií. V listopadu se přesouvá do Francie, kde působí jako voják 21. československého střeleckého pluku na několika místech, mimo jiné u Terronu. Začátkem roku 1919 se vrátil domů. Od roku 1939 působil v odbojové organizaci Obrana národa. Jako vojenský atašé československé exilové vlády se zapojil do bojů v Severní Africe. Jako pozorovatel se účastnil bitvy u El Alameinu kde byl zraněn střepinou z dělostřeleckého granátu. Ze zranění se zotavoval v nemocnici v Jeruzalémě. Jeho blízkým přítelem byl Pravoslav Řídký. Po skončení druhé světové války se stal leteckým atašé v USA a později i v Kanadě. Byl význačným sběratelem výtvarného umění, zejména grafik Václava Hollara. Sbírku věnoval v roce 1947 městu Zábřehu. Muzeum Zábřeh tak nyní vlastní druhou největší sbírku grafik Václava Hollara s téměř 750 grafickými listy. Jeho kolekci Hollarových grafik v současné době spravuje Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku. Do Československa se vrátil v létě roku 1947. Po únoru 1948 byl označen za "reakčního západního důstojníka" a propuštěn z armády. Posléze se pokoušel uchytit jako překladatel. Roku 1949 byl zatčen Státní bezpečností, obviněn z velezrady, nezákonně...

Více od autora

Jiří Hoch

Jiří Hochman - narozen 3. 6. 1926 v Plzni, zemřel 12. 2. 2012 v Palm Coast . Novinář, publicista, redaktor, od roku 1974 v emigraci. V roce 1948 dostudoval obchodní akademii v Praze, v letech 1950–54 redaktor Obrany lidu, 1955–68 redaktor Rudého práva, 1968–69 redaktor Reportéra. Působil také jako zahraniční zpravodaj v různých zemích. Po roce 1969 manuální zaměstnání, v roce 1974 odešel do USA, kde přednášel publicistiku. Autor publicistických knih a cestopisů Zápisky z Berlína , Patria o muerte , Svítání nad Džebely ad. V exilu mu vyšly dva romány parodující poměry a události v komunistickém Československu Kronika místodržení v Čechách a Český happening . Sepsal také vzpomínky Alexandra Dubčeka Naděje umírá poslední .

Více od autora