Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Vladislav Vančura
Obrazy z dějin národa českého

Vladislav Vančura
Obrazy z dějin národa českého : Věrná vypravování o životě, skutcích válečných i duchu vzdělanosti - 2. [díl]

1956 | Nakladatelství Československý spisovatel

Obsahuje v jednom svazku díl druhý a neokončený díl třetí, který je však jen nepatrným torsem, jak o tom svědčí autorův plán 3. dílu, který je tu také otištěn. Zachovaný zlomek 3.dílu,kterýmělzachycovat dobu Přemyslovců až po dobu Jana Lucemburského, vyšel po prvé r. 1948 v DP, avšak v tomto vydání je přetištěna ještě… další část z rukopisné pozůstalosti třetího dílu, autorom již neopravená. Obsahuje v jednom svazku díl druhý a neokončený díl třetí, který je však jen nepatrným torsem, jak o tom svědčí autorův plán 3. dílu, který je tu také otištěn. Zachovaný zlomek 3.dílu,kterýmělzachyco…vat dobu Přemyslovců až po dobu Jana Lucemburského, vyšel po prvé r. 1948 v DP, avšak v tomto vydání je přetištěna ještě další část z rukopisné pozůstalosti třetího dílu, autorom již neopravená.

Součástí souboru:

Obrazy z dějin národa českého 1956 (2 sv, 6. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	505, [4]
Jazyk:	česky
Edice:	Spisy Vladislava Vančury, 2. svazek ed. Vančura, Vladislav: Spisy
Vydání:	6. vyd., (v Čs. spis. 2. vyd.)
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora