Ignát Herrmann
O živých, o mrtvých : Kniha drobných vzpomínek - II

1928 | Nakladatelství F. Topič

Druhý díl autorových vzpomínek na známé i dnes již zapomenuté osobnosti, se kterými se za svého života setkal. V tomto díle se jedná například o Františka Douchu, Jakuba Arbesa, Jana Nerudu, K. V. Raise, prof. Thomayera, K. M. Čapka - Choda a další. Druhý díl autorových vzpomínek na známé i dnes již zapomenuté osobnosti, se kterými se za svého života setkal. V tomto díle se jedná například o Františka Douchu, Jakuba Arbesa, Jana Nerudu, K. V. Rai…se, prof. Thomayera, K. M. Čapka - Choda a další.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, zlacená horní ořízka
Počet stran:	261 - ii y
Jazyk:	česky
Edice:	Sebrané spisy Ignáta Herrmanna, Sebrané spisy / Ignát Herrmann
Vydání:	Prvé knižní vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 1. 2026 14:52
Číslo položky:	1523557

O autorovi

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora