Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Politologie
Karel Čapek
O věcech obecných, čili, Zóon politikon

Karel Čapek
O věcech obecných, čili, Zóon politikon

2000 | Nakladatelství Hynek

Dnes již klasické dílo českého pragmatismu, v kterém Čapek přemýšlí o demokracii, o povaze státu a společnosti. Čapkův pragmatismus je ryze humánní. Když uvažuje o demokracii jako státním zřízení, má na mysli vždy svobody a povinnosti jednotlivého člověka. Když píše o politice, jde mu o mezilidské vztahy a každé konání… člověka. Je-li užitečné a poctivé, chápe je jako politické oproti neúčelnému politikaření profesionálních politiků a hloupému nadávání na malé a mizerné poměry. V souboru článků nalezneme i notoricky známou odpověď do ankety "Proč nejsem komunistou", jež se z dnešního pohledu na nedávnou socialistickou minulost jeví více jako prorocká předpověd než jako logická úvaha, jak byla ve své době chápána. Na konec knihy Čapek zařadil několik textů o tzv. "čapkovské generaci", v nichž čtenáře seznamuje s kulturním a společenským ovzduším doby, kdy vstoupil s bratrem Josefem do literatury i s léty tvůrčí práce, v kterých se formovala "jeho generace" jako podstatný hlas tehdejší inteligence. Odmyslíme-li několik časových pasáží, v kterých se Čapek bránil proti výpadům ze strany Durycha a katolických spisovatelů, jsou jeho úvahy nadčasové, a v dnešní době i navýsost aktuální. L1e7a 20001227 dandao Dnes již klasické dílo českého pragmatismu, v kterém Čapek přemýšlí o demokracii, o povaze státu a společnosti. Čapkův pragmatismus je ryze humánní. Když uvažuje o demokracii jako státním zřízení, má …na mysli vždy svobody a povinnosti jednotlivého člověka. Když píše o politice, jde mu o mezilidské vztahy a každé konání člověka. Je-li užitečné a poctivé, chápe je jako politické oproti neúčelnému politikaření profesionálních politiků a hloupému nadávání na malé a mizerné poměry. V souboru článků nalezneme i notoricky známou odpověď do ankety "Proč nejsem komunistou", jež se z dnešního pohledu na nedávnou socialistickou minulost jeví více jako prorocká předpověd než jako logická úvaha, jak byla ve své době chápána. Na konec knihy Čapek zařadil několik textů o tzv. "čapkovské generaci", v nichž čtenáře seznamuje s kulturním a společenským ovzduším doby, kdy vstoupil s bratrem Josefem do literatury i s léty tvůrčí práce, v kterých se formovala "jeho generace" jako podstatný hlas tehdejší inteligence. Odmyslíme-li několik časových pasáží, v kterých se Čapek bránil proti výpadům ze strany Durycha a katolických spisovatelů, jsou jeho úvahy nadčasové, a v dnešní době i navýsost aktuální. L1e7a 20001227 dandao

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	123
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086202879
ISBN:	9788086202877
Edice:	38. svazek ed. 38. svazek ed. Spektrum
Vydání:	V nakl. Hynek vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 9. 2024 15:26
Číslo položky:	982310

O autorovi

Karel Čapek

Karel Čapek byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladší bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka . Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině venkovského lékaře MUDr. Antonína Čapka. Matka sbírala slovesný folklor. S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde byl v místním kostele 13. ledna 1890 pokřtěn. V Úpici také absolvoval základní školu Na Blahovce, která byla později, po Karlově smrti, přejmenována na Základní školu bratří Čapků. Poté studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát. V letech 1910–1911 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Karel Čapek trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí, což je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů. Pro svou nemoc nebyl odveden do rakouské armády a nemusel proto bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou a jejími následky velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině; v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku Chyše. Jako vychovatel však údajně působil pouze tři měsíce, a brzy přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících a časopisech: v Národních listech , v týdeníku Nebojsa a v Lidových novinách . Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému směřování listu, které vnímal jako zaměřené proti prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou československého odboru PEN klubu. Karel Čapek a jeho bratr Josef byli zhruba od roku 1925 aktéry pravidelného pátečního...

Více od autora