Jean-François Lyotard
O postmodernismu : Postmoderno vysvětlované dětem

1993 | Nakladatelství Filosofický ústav AV ČR

Autorovy práce věnované problematice postmodernismu patří k žánrům navzájem hodně rozdílným, a právě proto se ovšem spolu dobře doplňují. Autorovy práce věnované problematice postmodernismu patří k žánrům navzájem hodně rozdílným, a právě proto se ovšem spolu dobře doplňují.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	206
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070070471
ISBN:	9788070070475
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Základní filosofické texty
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 2. 2025 14:6
Číslo položky:	1158243

O autorovi

Jean-François Lyotard

Jean-François Lyotard byl francouzský představitel postmoderní filozofie. V letech 1950 – 1952 působil jako profesor filozofie v Alžírsku, poté vyučoval na francouzských lyceích. V roce 1971 obdržel doktorát z filozofie. Svůj čas dělil mezi univerzitní výuku na Sorboně a v Nanterre a působení v Národním centru pro vědecký výzkum . Stal se rovněž členem Mezinárodního filozofického kolegia v Paříži, profesorem na Kalifornské univerzitě v Irvine a hostujícím profesorem na Yalově univerzitě a dalších univerzitách ve Spojených státech amerických, Kanadě, Evropě a Jižní Americe. Naposledy působil jako emeritní profesor Univerzity Paříž VIII a profesor na Emoryho univerzitě v americké Atlantě. Je pochován na hřbitově Père-Lachaise v Paříži. Lyotard operuje s pojmem postmoderní situace . Postmodernitu odlišuje od modernity, kdy bylo vědění legitimizováno prostřednictvím velkých metavyprávění, metadiskurzů či metanarativních schémat , avšak tyto diskurzy se již vyčerpaly a v důsledku toho ztratily svou autoritu. V postmodernismu se tato velká metavyprávění v Lyotardově pojetí rozpadají na řadu dílčích jazykových her, na nichž je možno se shodnout pouze lokálně . Je potřeba zachovávat čistotu jednotlivých jazykových her, aby nedocházelo k jejich vzájemné záměně. Každá hra má svá specifická pravidla, která mohou být analyzována podle způsobů, jakými lze mezi sebou propojovat jednotlivá tvrzení. Jazykové hry jsou tedy heterogenní a nesouměřitelné. Lidská svoboda přitom spočívá ve schopnosti hrát tyto hry stále novými způsoby, jejich konec je tedy otevřený. Jinými slovy můžeme říci, že podle Lyotarda je nutno opustit hledání univerzálního konse...

Více od autora