Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Johann Gottlieb Fichte
O pojmu vědosloví ; Druhý úvod do vědosloví ; P...

Johann Gottlieb Fichte
O pojmu vědosloví ; Druhý úvod do vědosloví ; Pokus o nové podání vědosloví

2008 | Nakladatelství Filosofia

Tři kratší spisy významného německého filozofa formulují základní principy tzv. vědosloví, jeho roli v rámci filozofického myšlení a formování sebevědomí.

"O pojmu vědosloví" vymezuje principy tzv. vědosloví, filozofické teorie, která se pokouší zjistit, jak je vůbec možné lidské vědění jako takové: vědosloví je… věda o vědě. Veškeré vědecké bádání však musí směřovat k nejvyššímu účelu lidstva, k "zušlechťování rodu", a z vědecké obce se musí šířit humanita v nejvyšším smyslu slova. "Druhý úvod do vědosloví" objasňuje podstatu Já a konfrontuje ji s Kantovým ideovým systémem. Poté upozorňuje na rozdíl, jehož ignorování znemožňuje adekvátní pochopení projektu "vědosloví": rozdíl mezi subjektivitou a individualitou. "Pokus o nové podání vědosloví" formuluje novou metodiku vědosloví. Větu, formulující princip sebevědomí, přestává chápat jako axiom, tedy zásadu, ale coby postulát, větu, formulující určitý typ jednání, jež vede ke konstituování Já. Zatímco axiom je věta, utvářející nějaké teoretické vědění, postulát zosobňuje větu, předepisující určité jednání. Praktická racionalita se tak má stát základem teoretické... Tři kratší spisy významného německého filozofa formulují základní principy tzv. vědosloví, jeho roli v rámci filozofického myšlení a formování sebevědomí.

"O pojmu vědosloví" vymezuje principy …tzv. vědosloví, filozofické teorie, která se pokouší zjistit, jak je vůbec možné lidské vědění jako takové: vědosloví je věda o vědě. Veškeré vědecké bádání však musí směřovat k nejvyššímu účelu lidstva, k "zušlechťování rodu", a z vědecké obce se musí šířit humanita v nejvyšším smyslu slova. "Druhý úvod do vědosloví" objasňuje podstatu Já a konfrontuje ji s Kantovým ideovým systémem. Poté upozorňuje na rozdíl, jehož ignorování znemožňuje adekvátní pochopení projektu "vědosloví": rozdíl mezi subjektivitou a individualitou. "Pokus o nové podání vědosloví" formuluje novou metodiku vědosloví. Větu, formulující princip sebevědomí, přestává chápat jako axiom, tedy zásadu, ale coby postulát, větu, formulující určitý typ jednání, jež vede ke konstituování Já. Zatímco axiom je věta, utvářející nějaké teoretické vědění, postulát zosobňuje větu, předepisující určité jednání. Praktická racionalita se tak má stát základem teoretické...

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	132
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070072806
ISBN:	9788070072806
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Základní filosofické texty
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 8. 2025 13:31
Číslo položky:	1327426

O autorovi

Johann Gottlieb Fichte

Johann Gottlieb Fichte byl německý filosof a žák Immanuela Kanta. Johann Gottlieb Fichte se narodil v roce 1762 v hornolužickém Rammenau. Šlechtický mecenáš umožnil mladému Fichtemu, synovi z chudé a početné rodiny, školní docházku v Schulpfortu a první studium v Jeně a Lipsku. Když jeho mecenáš zemřel, protloukal se mladý Fichte jako domácí učitel. Náhoda jej přivedla ke studiu Kantových spisů. Aby na sebe obrátil Kantovu pozornost, napsal v Královci během několika dnů Pokus o kritiku všeho zjevení. Kant dopomohl spisu k vydání. Dílo vyšlo anonymně a bylo přisuzováno Kantovi. Ten vše uvedl na správnou míru, díky čemuž se Fichte stal rázem slavným a byl povolán na jenskou univerzitu. Zde dlouho nepobyl, spis O důvodu naší víry v boží vládu ve světě mu vynesl pověst zarytého ateisty, a tím jeho pobyt v Lipsku byl již neudržitelný. Fichteho přijali v Berlíně. Jeho přednášky budily obecnou pozornost a k jeho posluchačům patřil i tehdejší rakouský vyslanec, kníže Metternich. V roce 1808, ve Francouzi obsazeném Berlíně, pronesl slavné Řeči k německému národu. Vyzval v nich celý německý národ k mravní obrodě. Vášnivou obhajobou Francouzské revoluce byl spis Požadavek, aby evropští panovníci vrátili svobodu myšlení, kterou dosud potlačovali , ale poté, co se nechal Napoleon korunovat za císaře, viděl v něm Fichte ztělesnění všeho zla ve světě, a prvotní nadšení z revoluce z něj rychle opadlo. Fichte se velkou, ne-li rozhodující měrou podílel na založení berlínské univerzity v roce 1810, a když vypukla osvobozenecká válka, propustil své žáky do pole. Nesplnilo se mu jeho přání být vojenským řečníkem. Zemřel roku 1814 na tyfus, kterým se nakazil od své manželky, ošetřovatelky raněných v lazaretu. Filosofii si volíme takovou, jací jsme. Obecný výklad Fichtova systému tvoří: Podle Fichta mohou existovat pouze dva důsledné filosofické systémy. Filosofie buď vykládá zkušenost , anebo ...

Více od autora