Emanuel Rádl
O německé revoluci

1933 | Nakladatelství Jan Laichter

Nové vydání dvou Rádlových prací ze třicátých let, v nichž reflektuje sílící pozici nacismu v Německu a Evropě vůbec. Pro svoji hlubinnou a prozíravou analýzu kořenů nacismu a jeho protikulturní podstaty je řazen mezi přední evropské myslitele formátu Karla Jasperse či Thomase Manna, kteří ještě dlouho před válkou jedn…označně odhalovali zhoubnost této ideologie.
Obě analýzy úzce navazují na linii Rádlova myšlení o smyslu národa a státu, jehož vrcholem je kniha Válka Čechů s Němci.

Ediční příprava a úvodní studie: Eva Broklová

V tomto souboru 1. vydání. Nové vydání dvou Rádlových prací ze třicátých let, v nichž reflektuje sílící pozici nacismu v Německu a Evropě vůbec. Pro svoji hlubinnou a prozíravou analýzu kořenů nacismu a jeho protikulturní podst…aty je řazen mezi přední evropské myslitele formátu Karla Jasperse či Thomase Manna, kteří ještě dlouho před válkou jednoznačně odhalovali zhoubnost této ideologie.
Obě analýzy úzce navazují na linii Rádlova myšlení o smyslu národa a státu, jehož vrcholem je kniha Válka Čechů s Němci.

Ediční příprava a úvodní studie: Eva Broklová

V tomto souboru 1. vydání.

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutý hřbet, stránky s flíčky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutý hřbet, stránky s flíčky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	107
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 11. 2025 7:41
Číslo položky:	1445825

O autorovi

Emanuel Rádl

Emanuel Rádl byl významný český biolog a polemicky originální vitalistický filosof, angažovaný zastánce Masarykova kritického realismu a odpůrce pozitivismu. Narodil se v početné rodině malého obchodníka, navštěvoval gymnázium v Benešově a v Domažlicích a na matčino přání vstoupil do noviciátu v augustiniánském řádu, kde ale pobyl jen dva roky . Brzy jej však opustil s tím, že poněkud zanevřel na katolickou církev, později přestoupil k protestantismu a stal se jedním z jeho čelných teoretiků. Na Karlově univerzitě studoval biologii a zde také roku 1898 promoval. Pracoval pak jako asistent Ústavu zoologie Filosofické fakulty UK, byl středoškolským profesorem v Plzni, v Pardubicích a od roku 1902 v Praze na gymnáziu v Ječné . Roku 1904 se stal docentem zoologie a dějin biologických věd, od roku 1919 řádným profesorem přírodní filosofie. V roce 1922 podnikl cestu kolem světa a z těchto dojmů vznikla kniha Západ a Východ. Roku 1934 předsedal 8. mezinárodnímu filosofickému kongresu v Praze, ale už roku 1935 ho těžká nemoc prakticky vyřadila z veřejného života. Zemřel v úplné domácí izolaci a pod tlakem válečné situace, jíž se statečně vzepřel v Útěše z filosofie. V první fázi svého života se zabýval celou řadou přírodovědných oborů, od mineralogie až po etologii, zejména vývojem nervové soustavy a zraku. Jeho práce o fototropismu zakládají vědeckou etologii u nás. Mezinárodně jej proslavily jeho Dějiny biologických teorií, ovlivněné Hansem Drieschem, které vyšly původně německy , dále anglicky a španělsky ; úplné české vydání vyšlo až roku 2006. Už počátkem 20. století se však jeho zájem začal obracet k filosofii, k veřejným záležitostem a k náboženství. Za první světové války přestoupil k protestantismu a pod vlivem Masaryka se začal věnovat veřejným otázkám. Svými radikálními názory na vědeckou poctivost, ...

Více od autora