Bohuslav Fišer
O Mokráskovi a jiných vodnících

Bohuslav Fišer

Narozen ve Hvožďanech poj jižním svahem vrchu Třemšína.Pocházel ze starého učitelského rodu,jehož profesní kontinuita sahá až do roku 1718,a i on na rodinnu tradici navázal.Jako desetiletý byl za účelem vzdělání svěřen do pedagogické péče křižovníků v Praze,později přešel na učitelský ústav ve Sv. Janu pod Skalou.Již jako student sbíral a třídil lidové písně,popěvky,říkadla a pověsti.Jeho první působiště bylo v Polné u Jihlavy,kde se zapojil i do kulturního dění města-založil stopadesátičlenný dětský sbor,pro nějž upravil mnoho písní,byl autorsky činným členem místního ochotnického divadelního spolku.V roce 1929 se v Polné oženil s Marií Muzikářovou a vychovali spolu 5 dětí. V roce 1942 přesídlil i s rodinou do Prahy,kde se po válce stal inspektorem Zemské školní rady a současně ředitelem kůru seminárního kostela sv.Vojtěcha v Dejvicích.Toto relativně šťastné období jeho života zkončilo po roce 1948,kdy byla Zemská školní rada zrušena,seminář uzavřen a Bohuslav Fišer zatčen,při brutálním vyslýchání ve vyšetřovací vazbě v pankrácké věznici těžce raněn a následně odsouzen pro podvracení republiky. I přes nepřízeň osudu se ve svých 70 letech dočkal vydání knihy Třemšínský poklad a jiné pověsti z kraje pod Třemšínem,nicméně jeho pozdější snahy o vytištění pohádek o vodnících byly marné.