Otokar Chlup, Antonín Sychra
O estetické výchově

1956 | Státní nakladatelství dětské knihy

Dvě stati o problémech estetické výchovy mládeže. Autoři se zabývají vztahem dětí k umění a důležitostí vlivu uměleckých děl na utváření dětského charakteru. Dvě stati o problémech estetické výchovy mládeže. Autoři se zabývají vztahem dětí k umění a důležitostí vlivu uměleckých děl na utváření dětského charakteru.

Stav

Dobrý

desky s polepkou, V textu podtrháno tužkou, razítko, předsádka s polepkou, lepené stránky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, desky s polepkou, V textu podtrháno tužkou, razítko, předsádka s polepkou, lepené stránky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	76
Jazyk:	česky
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Knižnice theorie dětské literatury
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 4. 2026 10:4
Číslo položky:	1695166

O autorech

Otokar Chlup

Otokar Chlup byl český pedagog. Byl profesorem na Masarykově univerzitě, přednostou Škol vysokých studií pedagogických v Brně a v Praze. Stal se prvním děkanem Pedagogické fakulty University Karlovy, ředitelem Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV. Angažoval se v mravní výchově a dějinách pedagogiky. Za 1. republiky se zúčastnil reformního hnutí. Tvorba tohoto vědce se dá rozdělit do 3 období: Po ukončení středoškolského studia se stal posluchačem Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Studoval češtinu a francouzštinu, ale velice ho zaujaly semináře z psychologie a pedagogiky, které také navštěvoval. Po ukončení studií se věnoval výuce. Prvně jako suplent a po složení státní rigorózní zkoušky začal vyučovat na reálce v Náchodě. Během předválečného období hodně cestoval , díky čemuž se seznámil s řadou významných osobností a měl možnost studovat i některé významné proudy . V předválečném období se také zaměřil na publikační činnost a vydal své první studie. Mezi nejvýznamnější patří Kulturní boj o školu a Mravní nemoci dětství. Kromě publikační činnosti se věnoval i překladům a jako první do češtiny přeložil např. Duševní vývoj dětský od I. Kinga. Brzy po vypuknutí války musel narukovat na frontu, díky čemuž mohl pozorovat pocity vojáků i předrevoluční dění v Rusku. Po první světové válce se začal věnovat vědecké činnosti. Působil v Čs. ústavu J. A. Komenského a jako soukromý docent na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Podílel se také na vzniku instituce, která měla za cíl vzdělávat učitele měšťanských škol, nazvané Školy vysokých studií pedagogických. Kromě působení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity se podílel i na vzniku Pedagogického semináře na bratislavské univerzitě, kam pravidelně dojížděl přednášet. V tomto období je významná také jeho publikační činnost, např. Vý...

Více od autora

Antonín Sychra

muzikolog, estetik, kritik, pedagog a organizátor, narozen 9. 6. 1918, Boskovice, zemřel 21. 10. 1969, Praha. Studoval gymnázium v rodišti, kde 1937 maturoval. Od dětství projevoval hluboký zájem o kulturu, politiku, umění a speciálně o hudbu, v čemž byl podporován svým dědem, kantorem a všestranným hudebníkem Ladislavem Vondruškou . Poté studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity češtinu, němčinu, hudební vědu . Brněnského hudebního života se zúčastnil činností v Orchestrálním sdružení a v mužském pěveckém sboru Opus i přednáškami o estetice vokální hudby ve vzdělávacích kurzech. Během nacistické okupace působil jako učitel na Boskovicku, v době totálního nasazení byl činný v ilegálním oddíle Předvoj a v ilegální Komunistické straně Československa , což ovlivnilo jeho další politické a ideové zaměření. Po osvobození republiky roku 1945 dokončil studium hudební vědy a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kam ho přivedla i osobnost předního estetika strukturalistického zaměření, Jana Mukařovského . Titul PhDr. získal na základě disertace Hudba a slovo v lidové písni. Již roku 1945 nastoupil jako pracovník uměleckého odboru Výzkumného ústavu pedagogického v Praze, od 1947 přednášel na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, po únorovém převratu 1948 byl pověřen přednáškami na Hudební fakultě AMU, kde byl jmenován 1950 děkanem a 1951 profesorem. Habilitoval se prací Materiál hudby. Hudební fonetika a fonologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde 1952 byl jmenován profesorem. Přednášel zde estetiku a dějiny hudby; 1959 se stal vedoucím katedry estetiky. Titul DrSc. získal jako jeden z prvních...

Více od autora