Julius Zeyer
Novelly I. : Díl 1

1902 | Nakladatelství Edv. Grégr

Součástí souboru:

Novelly 1902 (2 sv. (488, 351 s.), 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, Polokožená

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý až velmi dobrý, Polokožená	Skladem pro e-shop	199 Kč
Stav Dobrý polokožená, zlacená horní ořízka	Skladem pro e-shop	199 Kč
Stav Dobrý lehce zkosený hřbet, odřený hřbet	Skladem pro e-shop	189 Kč
Stav Dobrý ořízka s flíčky, Převazba, pevná, polokožená, zlacená horní ořízka	Skladem pro e-shop	149 Kč
Stav Dobrý odřené desky, lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	99 Kč
Stav Dobrý evidenční lístek z knihovny předchozího majitele nalepený na vnitřku desek, natrhnutý hřbet	Skladem pro e-shop	99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	polokožená
Počet stran:	488
Jazyk:	česky
Vydání:	2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 9. 2024 14:25
Číslo položky:	981062

O autorovi

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora