Jaroslav Vrchlický
Noc na Karlštejně : veselohra o 3 jednáních

1949 | Nakladatelství Rodina

Tato divadelní hra je zasazena do doby Karla IV. na právě vystavěný hrad Karlštejn, který se má stát místem klidu pro českého panovníka. To je však narušeno nejen příjezdem bavorského vévody, ale i porušením králova zákona, který zakazuje všem ženám přístup na hrad. V jedné noci se zde objevují nezávisle na sobě hned d…vě ženy, neť purkrabího Alena a královna Alžběta.... Tato divadelní hra je zasazena do doby Karla IV. na právě vystavěný hrad Karlštejn, který se má stát místem klidu pro českého panovníka. To je však narušeno nejen příjezdem bavorského vévody, ale i po…rušením králova zákona, který zakazuje všem ženám přístup na hrad. V jedné noci se zde objevují nezávisle na sobě hned dvě ženy, neť purkrabího Alena a královna Alžběta....

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	100
Jazyk:	česky
Vydání:	15. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida , byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Narodil se v domě č. p. 103 v Lounech jako syn Jakuba Fridy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do Slaného a Emil Frida žil do deseti let u svého strýce, faráře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína. Zde navštěvoval první ročníky obecné školy , do hlavní školy chodil krátce v Kolíně v letech 1861–1862. Na Gymnáziu ve Slaném studoval od roku 1862. Tam byl jeho spolužákem Václav Beneš Třebízský, dále v Praze a v roce 1872 maturoval v Klatovech. Verše začal psát už během studií. Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický . V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 metrů čtverečních. Veden strýcovým příkladem vstoupil Vrchlický po maturitě do pražského Arcibiskupského semináře. V roce 1873 ale přestoupil na filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval dějepis, filozofii a románskou filologii. V době studií učil češtinu francouzského historika Ernesta Denise, který mu zprostředkoval první kontakty s francouzskou kulturou. První literární práce mu k tisku zprostředkovala redaktorka Sofie Podlipská, do níž se Vrchlický podle dochované korespondence zamiloval. Podlipská byla o dvacet let starší a moudře mu k životnímu vztahu i sňatku nabídla svou, tehdy patnáctiletou, dceru Ludmilu. Jeho první sbírka milost...

Více od autora