Michail Michajlovič Zoščenko
Nicotné příhody

1958 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výbor 78 humoristických próz z tvorby sovětského "satirika s anekdotickými prvky, adresnými fejetony, s jemným citem pro ironii, doplněným velmi originálně lyrickým laděním" . Zajímavý je závěrečný doslov Mohylův, v němž konfrontuje Gorkého a Fedina se Zosčenkem. Výbor 78 humoristických próz z tvorby sovětského "satirika s anekdotickými prvky, adresnými fejetony, s jemným citem pro ironii, doplněným velmi originálně lyrickým laděním" . Zajímavý je závěrečný do…slov Mohylův, v němž konfrontuje Gorkého a Fedina se Zosčenkem.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	302
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Brychta
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Edice humoru a satiry
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 8. 2025 11:10
Číslo položky:	1361896

O autorovi

Michail Michajlovič Zoščenko

Michail Michajlovič Zoščenko byl ruský spisovatel, satirik a dramatik. Nejznámější z jeho díla jsou krátké satirické povídky, v nichž kritizuje morálku a mezilidské vztahy v porevoluční sovětské společnosti. Zoščenko se narodil jako syn malíře a herečky a vyrůstal se sedmi sourozenci. Po absolvování střední školy byl v letech 1913 až 1915 zapsán na Právnické fakultě v Petrohradě. V té době napsal své první povídky. Jeho studie přerušila vojenská služba v první světové válce, kam Zoščenko nastoupil dobrovolně v roce 1915. Během války utrpěl jako následek otravy bojovým plynem trvalé poškození srdce, v důsledku čehož byl v roce 1917 z armády propuštěn. Po návratu do St. Petersburgu napsal několik nepublikovaných příběhů, ovlivněných Maupassantem. Přes svou nemoc Zoščenko v letech 1918–1919 bojoval v občanské válce na straně Rudé armády. Po občanské válce si vydělával na živobytí v různých zaměstnáních. Byl mimo jiné vedoucím pošty, detektivem, chovatelem zvířat, milicionářem, obuvníkem, tesařem a administrativním pracovníkem. Od roku 1920, zpět v Petrohradě, začal znovu psát a jeho příběhy byly publikovány v mnoha satirických časopisech éry NEPu. První sbírka povídek vyšla v roce 1922 a pod názvem Povídky pana Modrobřicháčka . Tragikomické příběhy vyprávěné v ich-formě měly úspěch u kritiky i u veřejnosti. Zoščenko zde vytvořil typ civilního, neheroického, většinou nějak omezeného „sovětského člověka“ probíjejícího se všedním životem – typ, který se pak objevuje i v jeho dalších prózách. Jako stylistický prostředek používá Zoščenko takzvaný skaz, vyprávění ve stylizované hovorové řeči. V následujících letech byl Zoščenko v SSSR jedním z nejčtenějších autorů a jeho texty vycházely ve velkých nákladech v časopisech, novinách i knižně. V roce 1921 se básník připojil k nově vzniklé literární skupině Serapionovi bratři. Pos...

Více od autora