Stanislav Rudolf
Něžně háčkovaný čas

1973 | Nakladatelství Československý spisovatel

Tento příběh je o 15-leté Mileně, která má tatínka ve vězení. Netrpělivě čeká, kdy se vrátí. Mezitím se ale dobře baví. Má svého chlapce a partu. Několik lidí ji odsuzuje za to, že je její otec ve vězení, a to dokonce i její učitelka. Když je se třídou na brigádě, potká nového kluka. Kluk se jí snaží zavděčit, ale Mile…na ho nemá ráda a vůbec se jí nelíbí. On za ní jezdí a učí ji jezdit na motorce. Milena ho začne ho brát jako skvělého kamaráda.Ani jí nevadí, že její parta se rozpadá... Tento příběh je o 15-leté Mileně, která má tatínka ve vězení. Netrpělivě čeká, kdy se vrátí. Mezitím se ale dobře baví. Má svého chlapce a partu. Několik lidí ji odsuzuje za to, že je její otec ve věz…ení, a to dokonce i její učitelka. Když je se třídou na brigádě, potká nového kluka. Kluk se jí snaží zavděčit, ale Milena ho nemá ráda a vůbec se jí nelíbí. On za ní jezdí a učí ji jezdit na motorce. Milena ho začne ho brát jako skvělého kamaráda.Ani jí nevadí, že její parta se rozpadá...

Stav

Dobrý

potrhaná obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, potrhaná obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	201
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Otakar Čemus
Edice:	Zlatý klíček. Řada B, Příběhy pro chlapce a dívky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 8. 2026 14:45
Číslo položky:	1863610

O autorovi

Stanislav Rudolf

Stanislav Rudolf , byl český spisovatel, scenárista, redaktor, filmový dramaturg, autor knížek pro děti a mládež, původním povoláním učitel. Pochází z rodiny železničního dělníka, jeho maminka pracovala v zemědělství, jejich rodina žila v Železnici u Jičína. Studoval na jičínském gymnáziu a během studia v roce 1950 absolvoval i kurz pro promítače filmů. Po maturitě chtěl jít studovat na pražskou FAMU, kam ale nebyl přijat. Nakonec skončil na několik měsíců jako pracovník Výzkumného ústavu rozhlasové a televizní techniky v Praze. Poté vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Po jejím ukončení působil jako učitel na základní škole v Písku. Později opět studoval na Vysoké škole pedagogické, tentokrát ale v Praze, na počátku 60. let také přednášel v Brandýse nad Labem na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity českou literaturu a její dějiny, krátce zde učil i na dalších místních školách. Poté se stal redaktorem Pionýrských novin a potom i redaktorem časopisu Květy. V letech 1977 až 1982 působil ve svobodném povolání, načež se stal scenáristou a na krátký čas, 1983-1983, též dramaturgem ve Filmovém studiu na Barrandově. Poté se dále věnoval již jen literární a scenáristické tvorbě.

Více od autora

Komentáře ke knize