Fernando Pessoa
Nevinnost je nemyslet : básně Alberta Caeira

2008 | Nakladatelství Garamond

Fernando Pessoa nechal během svého života vzniknout řadě fiktivních básnických osobností , mezi nimiž zaujímá významné postavení Alberto Caeiro. Tuto postavu obdařil autor jednoduchým stylem a volným veršem, v němž byl zakomponován svět, jemuž vládl prostý a přirozený řád v přírodním koloritu. Mistr Caeiro se svým díle…m a životem stal pro Pessou příležitostí, aby mohl na tomto vymyšleném tvůrci demonstrovat i rozvinout nejrůznější variace paganistické koncepce, to znamená pohanského pohledu na svět. K posílení těchto tendencí proto připojil ke Caeirově poezii i množství kritických poznámek, dále pak obdivné glosy, jimiž svého mistra zahrnovali jeho žáci , korespondenci i záznamy diskuzí, do nichž vstupoval i sám Fernando Pessoa. Alberta Caeira však Pessoa překvapivě "usmrtil" už v jeho šestadvaceti letech a jistě není náhodou, že v den jeho skonu nadiktoval této éterické bytosti toto čtyřverší: "Snad už je poslední den mého života. / Zdvihl jsem pravici a pozdravil slunce, / ale pozdravem jsem mu nechtěl dát sbohem, / jenom říct, jak rád ho ještě vidím, nic víc." Fernando Pessoa nechal během svého života vzniknout řadě fiktivních básnických osobností , mezi nimiž zaujímá významné postavení Alberto Caeiro. Tuto postavu obdařil autor jednoduchým stylem a volným …veršem, v němž byl zakomponován svět, jemuž vládl prostý a přirozený řád v přírodním koloritu. Mistr Caeiro se svým dílem a životem stal pro Pessou příležitostí, aby mohl na tomto vymyšleném tvůrci demonstrovat i rozvinout nejrůznější variace paganistické koncepce, to znamená pohanského pohledu na svět. K posílení těchto tendencí proto připojil ke Caeirově poezii i množství kritických poznámek, dále pak obdivné glosy, jimiž svého mistra zahrnovali jeho žáci , korespondenci i záznamy diskuzí, do nichž vstupoval i sám Fernando Pessoa. Alberta Caeira však Pessoa překvapivě "usmrtil" už v jeho šestadvaceti letech a jistě není náhodou, že v den jeho skonu nadiktoval této éterické bytosti toto čtyřverší: "Snad už je poslední den mého života. / Zdvihl jsem pravici a pozdravil slunce, / ale pozdravem jsem mu nechtěl dát sbohem, / jenom říct, jak rád ho ještě vidím, nic víc."

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	181
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074070107
ISBN:	9788074070105
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 8. 2025 16:11
Číslo položky:	1362954

O autorovi

Fernando Pessoa

Fernando António Nogueira Pessoa , známý častěji jako Fernando Pessoa, byl portugalský spisovatel a básník. Pessoa je vedle Luíse de Camões považován za největšího portugalského básníka; někteří kritici jej řadí mezi nejreprezentativnější básníky 20. století. Pessoa prožil dětství a část mládí v jihoafrickém Durbanu, kde se mu dostalo vzdělání v angličtině; angličtina tak byla vedle portugalštiny Pessoovým druhým literárním jazykem. Fernando Pessoa byl v občanském životě nenápadným korespondentem několika lisabonských firem. Za svého života nepublikoval téměř nic. Své básnické dílo napsal pod mnoha jmény, které nejsou prostými pseudonymy, nýbrž, jak Pessoa sám napsal, heteronymií: Álvaro de Campos, Ricardo Reis a Alberto Caeiro byli obyvateli Pessoova vnitřního světa, vzniklými fragmentárností Pessoovy osobnosti, kterou básník pociťoval od dětských let. Pessoa byl také zednářem a vyznavačem mystického portugalského vlastenectví . Pessoa přeložil řadu portugalských knih do angličtiny. Přeložil do portugalštiny mimo jiné "Šarlatové písmeno" Nathaniela Hawthorne, povídky O. Henryho a básně "Havran", "Annabel Lee" a "Ulalume" Edgara Allana Poe, který ho spolu s Waltem Whitmanem silně ovlivňoval. Kromě toho Pessoa přeložil do portugalštiny řadu knih theosofů jako Charles Webster Leadbeater a Annie Besant. V letech 1912-14, když žil se svou tetou "Anicou" a bratranci, se účastnil "semi-spirituálních setkání", které byly prováděny doma, ale byl považován za "zpožďovací prvek" ostatních členů zasedání. Pessoaův zájem o spiritismus byl probuzen ve druhé polovině roku 1915, při překladu theosofických knih. Zájem byl prohlouben koncem března 1916, kdy náhle začal mít zkušenosti, kde se stal médiem, které byly odhaleny automatickým psaním. 24. června Pessoa napsal impozantní dopis své tetě a kmotře. Poté žil ve Švýcarsku se svou dcerou a synem, v němž popisuje tento "tajemný případ...

Více od autora