Josef Škvorecký
Nevěsta z Texasu : romantický příběh ze skutečnosti

2013 | Nakladatelství Books and Cards S.G.J.Š

Na stopy Čechů, kteří v letech 1861–1865 bojovali v americké občanské válce, narazil Josef Škvorecký víceméně náhodou, když v archivu Chicagské univerzity hledal podklady k románu o Antonínu Dvořákovi Scherzo capriccioso. Příběhy krajanů, kteří se dobrovolně zapojili do války o budoucí podobu Nového světa, na něj silně… zapůsobily a inspirovaly ho k úvahám o příštím románu. Sedm let věnoval studiu archivních pramenů: vedle politicko-historických i vojenských okolností a peripetií války Severu proti Jihu se však snažil porozumět především denní rutině a běžným radostem a strastem tehdejších vojáků i civilistů, zkrátka najít otisky jejich skutečného života, které se z odborných pojednání zpravidla vytrácejí. Tak vznikla Nevěsta z Texasu, román nejen válečný, ale také milostný, dobrodružný, politický, společenský, místy dokonce humoristický – a samozřejmě také historický. Román o desítkách lidských osudů, který nelze jen číst, ale do něhož je třeba se ponořit a nechat se jím unést. Román, ve kterém nenajdeme jen jeden z mnoha příběhů o americké občanské válce, ale především – jako ve všech knihách Josefa Škvoreckého – hlubokou lidskou zkušenost. Na stopy Čechů, kteří v letech 1861–1865 bojovali v americké občanské válce, narazil Josef Škvorecký víceméně náhodou, když v archivu Chicagské univerzity hledal podklady k románu o Antonínu Dvořákovi… Scherzo capriccioso. Příběhy krajanů, kteří se dobrovolně zapojili do války o budoucí podobu Nového světa, na něj silně zapůsobily a inspirovaly ho k úvahám o příštím románu. Sedm let věnoval studiu archivních pramenů: vedle politicko-historických i vojenských okolností a peripetií války Severu proti Jihu se však snažil porozumět především denní rutině a běžným radostem a strastem tehdejších vojáků i civilistů, zkrátka najít otisky jejich skutečného života, které se z odborných pojednání zpravidla vytrácejí. Tak vznikla Nevěsta z Texasu, román nejen válečný, ale také milostný, dobrodružný, politický, společenský, místy dokonce humoristický – a samozřejmě také historický. Román o desítkách lidských osudů, který nelze jen číst, ale do něhož je třeba se ponořit a nechat se jím unést. Román, ve kterém nenajdeme jen jeden z mnoha příběhů o americké občanské válce, ale především – jako ve všech knihách Josefa Škvoreckého – hlubokou lidskou zkušenost.

Stav

Velmi dobrý

jen minimální oděrky, vybledlý hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jen minimální oděrky, vybledlý hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	480
Jazyk:	česky
ISBN10:	809046694X
ISBN:	9788090466944
Editor:	Michal Přibáň, Alena Přibáňová
Edice:	40. svazek ed. 40. svazek ed. Spisy Josefa Škvoreckého
Vydání:	Vyd. 3.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 8. 2023 13:58
Číslo položky:	602828

O autorovi

Josef Škvorecký

Josef Škvorecký byl česko-kanadský spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství '68 Publishers v Torontu. Dětství prožil v Náchodě. Otec byl bankovní úředník, ale angažoval se i jako náčelník místní sokolské organizace a jako správce sokolského kina. Po maturitě na gymnáziu v Náchodě 1943 byl totálně nasazen jako pomocný dělník v náchodské továrně Metallbauwerke Zimmermann und Schling a později v Novém Městě nad Metují, koncem války pak ještě v přádelně firmy Bartoň v Náchodě. Na univerzitu mohl nastoupit až po skončení války, kdy byly vysoké školy zase otevřeny. Nejprve krátce studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pak 1946 přestoupil na filozofickou fakultu – obor angličtina a filosofie, absolvoval v roce 1949. Na umístěnku působil jako učitel na středních školách v Broumově a Polici nad Metují a Vyšší sociální škole v Hořicích v Podkrkonoší. Roku 1951 získal doktorát a nastoupil dvouletou vojenskou službu. Po návratu z ní roku 1953 nastoupil jako redaktor angloamerické redakce Státního nakladatelství krásné literatury a umění . V letech 1953–1960 bydlel v ulici Na Březince 1159/13 na pražském Smíchově. V roce 1956 nastoupil jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura, v letech 1957–1958 jako zástupce šéfredaktora. Po politickém skandálu následujícím vydání jeho prvního románu Zbabělci roku 1958 musel redakci opustit, ale mohl se vrátit do angloamerického oddělení SNKLU. Téhož roku se oženil se svou přítelkyní Zdenou Salivarovou. Spisovatelem ve svobodném povolání se stal roku 1963. Vedle jiných aktivit je spjat i se začátky cimrmanologie, v prvních seminářích je zmiňován jako „prezident Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla českého myslitele Járy da Cimrmana“. V lednu 1969 se stal předsedou redakční rady měsíčníku Plamen. Je...

Více od autora