Knihy
Vzácné knihy
19. století
Georges Ohnet
Neštěstí tety Uršuly

Georges Ohnet
Z moře a pobřeží + Jinak hlava, jinak srdce + Neštěstí tety Uršuly + Hlad a láska + Bizarrní smrti + Carmen + Vraždy v ulici Morgue ; Studně a kyvadlo + Proroctví a jiné novely + Proč? a jiné novely

1894 | Nakladatelství F. Šimáček

Obsažené svazky:

Proroctví a jiné novely 1894 (91 s.)
Proč? a jiné novely 1894 (96 s.)
Carmen, povídka 1894 Prosper Méerimée ; z franštiny přeložil Jos. Košátecký (84 s., 2. vyd.)
Neštěstí tety Uršuly, povídka 1894 (64 s.)
Bizarrní smrti 1894 (62 s.)
Hlad a láska 1894 (84 s.)
Jinak hlava, jinak srdce 1894 (64 s.)
Z moře a pobřeží 1894 (64 s.)
Vraždy v ulici Morgue ; Studně a kyvadlo 1894 (84 s.)

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Poznámka:	9 děl v jednom svazku
Vazba:	převazba
Počet stran:	91 + 96 + 84 + 64 + 62 + 84 + 64 + 64 + 84
Jazyk:	česky
Překladatel:	Antonín Pikhart, Štěpán Beran, Josef Košatecký, E. V Hynek, Emanuel Čenkov, Bohumil V Konečný, Arnošt Schwab-Polabský, Václav Patejdl, Václav Černý, E Rodr
Edice:	2, 6, 13, 14, 17, 19, 21, 22, 23. svazek ed. 2, 6, 13, 14, 17, 19, 21, 22, 23. svazek ed. Levné svazky novel, Levné svazky novel. 21
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 9. 2024 15:15
Číslo položky:	978542

O autorech

Edgar Allan Poe

Edgar Allan Poe byl americký romantický básník, prozaik, literární teoretik a esejista. Byl autorem zpravidla fantastických a mystických příběhů a zakladatelem detektivního a hororového žánru. Dokázal mistrovsky zachytit stav osoby, která příběh vypráví. Další díla lze považovat za ranou science fiction, z jeho pera pochází i několik humoristických příběhů. Svým dílem definoval podobu moderní americké literatury. Narodil se 19. ledna 1809 v Bostonu, Massachusetts. Byl jedním ze tří dětí páru kočovných herců Elizabeth a Davida Poeových. Jeho otec trpěl alkoholismem a opustil rodinu roku 1810. Matka zemřela v roce 1811 ve věku 24 let na tuberkulózu a zanechala tak po sobě tři sirotky: malého Edgara, jeho mentálně postiženou sestru Rosalii a bratra Williama, který stejně jako otec propadl alkoholismu a předčasně zemřel. Jako tříletý sirotek byl Edgar svěřen do sirotčince v Richmondu, kde se jej po relativně krátké době ujala rodina Allanů, velkoobchodníků s tabákem; odtud plyne Poeovo prostřední jméno Allan. Rodina po nějaký čas bydlela v Liverpoolu a v roce 1815 byl Edgar poslán do internátní školy nejdříve ve Skotsku, potom v Londýně. Tajemná Anglie se tak stala mladému Edgarovi zdrojem inspirace po celý život. Dodala jeho pozdějším dílům onu fantaskní, tak typicky poeovskou hrůzostrašnost. V roce 1820 se vrátil do Richmondu. Už na střední škole vynikal znalostí literatury a historie, studoval francouzštinu a latinu. Od roku 1826 studoval literaturu na University of Virginia, kde však začal mít potíže s alkoholem a s hráčskými dluhy; pro ně se později rozešel se svým nevlastním otcem, jenž je za Edgara odmítal platit. Ten se pokusil vydělat peníze vydáním sbírky Tamerlán a jiné básně, ale o knihu nebyl zájem, přestože obsahovala výborné básně, jako Sen ve snu, Duchové mrtvých či Jezero. Poe ve finanční krizi vstoupil k dělostřeleckému pluku v Bostonu a byl převelen na Sullivanův ostrov do pevnosti F...

Více od autora

Prosper Merimee

Prosper Mérimée byl francouzský spisovatel. Mérimée pocházel z rodiny duchovně orientovaných a velmi anglofilních rodičů. Po absolvování Napoleonova lycea a následném studiu práv, začal ihned působit jako autor. Svou dráhu spisovatele začal překladem údajně starobylých keltských básní Poems of Ossian, v tehdejší době velmi čtenářsky populárního, které v roce 1770 údajně sesbíral a přeložil do angličtiny James Macpherson – ač, jak později vyšlo najevo, šlo o Macphersonovy podvrhy, měly tyto básně velký vliv na evropský preromantismus a romantismus. Brzy získal přístup i do pařížských uměleckých a literárních klubů. Tak poznal v roce 1822 např. Stendhala, se kterým se spřátelil, a následně také většinu romantiků včetně Victora Huga, kterému aplaudoval při památné „Bitvě o Hernaniho" v roce 1830. V letech 1825–1826 procestoval Anglii a v roce 1830 Španělsko. Při své španělské cestě poznal pozdější manželku císaře Napoleona III. a právě tato známost mu přinesla prospěch v jeho pozdější politické kariéře. Jeho prvním publikovaným dílem bylo v roce 1825 Théâtre de Clara Gazul, sbírka her, které byly vydány pod mystifikujícím pseudonymem fiktivní španělské herečky Clary Gazulové a ve kterých v souladu s novou romantickou estetikou byla ignorována pravidla klasických tří jednot. V roce 1827 vyšla La Guzla, ou Choix de poésies illyriques, recueillis dans la Dalmatie, la Croatie et l'Herzégovine, další literární mystifikace, stylizovaná jako překlady ilyrských lidových písní, se kterou se Merimée připojil k tehdy módnímu trendu, který iniciovali v letech 1806 – 1808 dílem Des knaben Wunderhorn Clemens Brentano a Achim von Arnim. V roce 1828 se pokusil znovu stát se dramatikem a vydal hry La Jacquerie, scènes féodales a La Famille Carvajal, drame, které zůstaly neuvedeny. V důsledku tohoto neúspěchu se již divadelní tvorbě dále nevěnoval a zůstal jenom spisovatelem. Začal se středním úspěchem historickým romá...

Více od autora