Jiří Opelík
Nenáviděné řemeslo

1969 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výbor z kritických prací jednoho z předních literárních kritiků střední generace zahrnuje jeho příspěvky, uveřejňované v letech 1957-1968 v časopisech Český jazyk a literatura, Česká literatura, Host do domu, Kultura, Kulturní tvorba, Květen, Listy, Literární listy, Literární noviny, Orientace, Plamen. Opelíkovy kritik…y důkladně zmapovaly celý základ moderní české poezie a prózy. Nenáviděné řemeslo je jeho osudovostí, nutíci jej psát pro něho samého auž tento znak aspoň předznamenává hodnotu jeho práce. Výbor z kritických prací jednoho z předních literárních kritiků střední generace zahrnuje jeho příspěvky, uveřejňované v letech 1957-1968 v časopisech Český jazyk a literatura, Česká literatura, Host …do domu, Kultura, Kulturní tvorba, Květen, Listy, Literární listy, Literární noviny, Orientace, Plamen. Opelíkovy kritiky důkladně zmapovaly celý základ moderní české poezie a prózy. Nenáviděné řemeslo je jeho osudovostí, nutíci jej psát pro něho samého auž tento znak aspoň předznamenává hodnotu jeho práce.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	223
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 9. 2024 8:27
Číslo položky:	984653

O autorovi

Jiří Opelík

Jiří Opelík je český literární kritik, historik, editor a učitel. Narodil se v rodině bankovního úředníka, po maturitě na gymnáziu studoval češtinu a němčinu na Univerzitě Palackého, byl žákem také Oldřicha Králíka a Pavla Trosta, absolvoval roku 1955 diplomovou prací Zakarpatské dílo Ivana Olbrachta. Poté byl asistentem na katedře bohemistiky v Olomouci a zároveň dva roky musel nuceně pracovat jako pomocný dělník ve slévárně. Své tituly získal za práci na tématech: Románové dílo Václava Řezáče a monografii Josefa Čapka. Od roku 1954 publikoval své kritiky, články a studie v mnoha časopisech, pracoval v Ústavu pro českou literaturu v Praze, později začal též redigovat, pravidelně přispíval do Zpravodaje Společnosti bratří Čapků. Napsal mnoho předmluv a doslovů k českým dílům 20. století, kterými se celoživotně zabývá. Již na počátku své kariéry se etabloval jako lexikograf svým autorským a redakčním podílem na Slovníku českých spisovatelů. Věnoval se studiu některých autorů, obzvláště Olbrachta, Závady, Kainara, Mikuláška, Skácela, Strnadela, Kundery a Vaculíka. Díla i autory soudil důkladnou analýzou tvaru a významového směřování, jako oponentovi ideologického hodnocení literatury mu byla kritériem přesnost pojmenování evokované skutečnosti, důslednost, nedůslednost či hranice spisovatelovy umělecké metody a míra autonomnosti jeho uměleckého světa. Oceňoval zejména díla směřující k intelektualizaci, k úvahovosti, analytičnosti a koncepčnímu pojetí reality, toto vše realizoval ve svém reprezentativním výboru ze svých kritik a to pojmenoval Nenáviděné řemeslo. Po počátku normalizace se vzdal literární kritiky a věnoval se literární historii, lexikografii a ediční činnosti. Podílel se spolu s J. Slavíkem na Lexikonu české literatury. V Opelíkově díle dominuje zájem o dílo bratří Čapků, vyniká jeho ediční počin výboru z literárněvědných prací Oldřicha Králíka a soubor poezie Jana Skácela. Jiří Opelík byl jedním z vůdčích...

Více od autora