Knihy
Historie
Staré písemnictví
Václav Flajšhans
Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého ...

Václav Flajšhans
Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého - Prolegomena a texty - Díl 1 + Podrobný seznam slov Rukopisu Kralodvorského - se zvláštním zřetelem ke kritice čtení a výkladu

Obsažené svazky:

Podrobný seznam slov Rukopisu Kralodvorského, se zvláštním zřetelem ke kritice čten... 1897 (vi, 114)
Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého, Prolegomena a texty 1903 Díl 1 (195 s.)

Stav

Dobrý

razítko původního majitele

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítko původního majitele
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	195 + 114
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Archiv pro lexikografii a dialektologii
Vydání:	vyd. neuvedeno
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 3. 2025 9:14
Číslo položky:	1162582

O autorovi

Václav Flajšhans

Václav Flajšhans byl český filolog a literární historik, vydavatel staré české literatury, zejména spisů mistra Jana Husa. V letech 1885–1890 vystudoval českou a klasickou filologii na Filosofické fakultě české univerzity v Praze, roku 1894 získal titul doktora za disertaci o Josefu Dobrovském. Byl žákem a následovníkem českého jazykovědce Jana Gebauera. Od roku 1894 do roku 1919 učil na gymnáziu v Praze na Vinohradech s přerušením v letech 1897–1898, kdy učil na gymnáziu v Truhlářské ulici. Roku 1900 byl zvolen členem třetí, jazykovědné třídy České akademie věd a umění a roku 1901 se stal členem Královské české společnosti nauk . Několikrát zasáhl do boje o Rukopisy, nejprve roku 1896 obhajobou z gramatického a lexikálního hlediska, později se však připojil k jejich odpůrcům. Udržoval korespondenci s historikem F. M. Bartošem, básníkem Petrem Bezručem, literárním historikem a politikem Albertem Pražákem, literátem F. X. Šaldou, politikem a knihovníkem Zdeňkem Tobolkou a dalšími současníky zejména z literárních, jazykovědných či historických kruhů. Flajšhans podnikl několik studijních cest do zahraničí. Ve Skandinávii navštívil švédská univerzitní města Lund a Stockholm, Helsinky ve Finsku a Viborg v Dánsku. Z ruských měst pobyl v Petrohradu, v roce 1899 navštívil město Kostnice v Německu. V tamějších knihovnách studoval dokumenty bohemikálního charakteru, po návratu do Čech výsledky své práce publikoval v odborném tisku. V letech 1921–1932 pracoval jako samostatný knihovník v knihovně ČAVU, kterou ve zprávě prezidentovi z roku 1921 popsal následovně: "Dne 1. května 1921 Knihovna Akademie nejen nevyhovovala ani nejmírnějším požadavkům knihovny ve Zlámané Lhotě, nýbrž přímo poškozovala ideální a hmotné zájmy národa." Flajšhans kvůli řadě problémů, se kterými se knihovna potýkala, navrhl komplexní reformu. Zasloužil se o reorganizaci fondu po fyzické i obsahové stránce, zavedl řadu ...

Více od autora