Eva Kantůrková
Nejsi

1999 | Nakladatelství Hynek

Autorčin deník, který začala psát po smrti svého manžela, aby se necítila zcela opuštěná.

Deníkové záznamy z let 1998 a 1999 jsou vyznáním lásky zemřelému manželovi, z nejrůznějších stran je detailně probíráno zejména období, kdy Jiří Kantůrek bojoval s těžkou nemocí. Ve svých záznamech se autorka dotýká i běžný…ch událostí dne, podává zemřelému zprávy o tom, co ji potkalo a co právě dělala, takže její kniha může být vnímána jako zpráva o kulturním dění posledních dvou let. Autorčin deník, který začala psát po smrti svého manžela, aby se necítila zcela opuštěná.

Deníkové záznamy z let 1998 a 1999 jsou vyznáním lásky zemřelému manželovi, z nejrůznějších stran je de…tailně probíráno zejména období, kdy Jiří Kantůrek bojoval s těžkou nemocí. Ve svých záznamech se autorka dotýká i běžných událostí dne, podává zemřelému zprávy o tom, co ji potkalo a co právě dělala, takže její kniha může být vnímána jako zpráva o kulturním dění posledních dvou let.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	217
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086202623
ISBN:	9788086202624
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Imago
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 7. 2025 12:25
Číslo položky:	1296396

O autorovi

Eva Kantůrková

Eva Kantůrková je česká prozaička a scenáristka. V 80. letech byla signatářkou a mluvčí Charty 77. Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem Ivana Šterna a Jana Šterna . Po ukončení studia filosofie a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do roku 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře. Byla členkou KSČ a angažovala se během pražského jara; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích. Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra, v letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady a členkou jejího předsednictva. V letech 1994 až 1996 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V rozmezí let 1998 až 2000 ředitelovala odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Počínaje rokem 2006 byla prezidentkou nově založené Akademie literatury české.

Více od autora