Bulat Šalvovič Okudžava
Nebohý Avrosimov : román

1974 | Nakladatelství Svoboda

Krutý prosinec 1825, kdy bylo carem potlačeno první demokratické povstání v Rusku, patří od té doby k oblíbeným a častým tématům ruské poezie a prózy. Také Bulat Okudžava zaujatě studoval archivní dokumenty o procesu s plukovníkem Pestělem a dalšími děkabristy, chtěl o nich napsat hru. Na úředním zápisu procesu ho však… zarazilo, že byl napsán téměř negramotně. Kdo byl asi pachatelem tak směšných chyb? Nikdo neví. A tak se zrodil "nebohý" Avrosimov, zrzavý statkářský mladík pěkného vzhledu, přicházející z hloubi patriarchálního života, aby udělal kariéru v sídelním městě. Shodou náhod se před ním otevírá pohled na základní otázky člověka v soukolí společenských pořádků. Vášeň ke kariéře ustupuje elementárním lidským sympatiím. Ale i ty se nakonec uplatňují v chaotických projektech sňatků, milostných dobrodružství či spiknutí. Avrosimovův příběh - jako příběhy všech "mladých mužů" - končí zklamáním a odchodem do ústraní. Ve srovnání s literaturou 19. století, s romány "ztracených iluzí" nebo "citové výchovy", je tu však jeden velký rozdíl. Okudžava je ironický vůči svému hrdinovi i vůči "soukolím", v nichž se ocitá. Svět, který přišel dobýt jeho Avrosimov, byl přízračný a nicotný - a ztráta nebyla tak veliká. Krutý prosinec 1825, kdy bylo carem potlačeno první demokratické povstání v Rusku, patří od té doby k oblíbeným a častým tématům ruské poezie a prózy. Také Bulat Okudžava zaujatě studoval archivní dok…umenty o procesu s plukovníkem Pestělem a dalšími děkabristy, chtěl o nich napsat hru. Na úředním zápisu procesu ho však zarazilo, že byl napsán téměř negramotně. Kdo byl asi pachatelem tak směšných chyb? Nikdo neví. A tak se zrodil "nebohý" Avrosimov, zrzavý statkářský mladík pěkného vzhledu, přicházející z hloubi patriarchálního života, aby udělal kariéru v sídelním městě. Shodou náhod se před ním otevírá pohled na základní otázky člověka v soukolí společenských pořádků. Vášeň ke kariéře ustupuje elementárním lidským sympatiím. Ale i ty se nakonec uplatňují v chaotických projektech sňatků, milostných dobrodružství či spiknutí. Avrosimovův příběh - jako příběhy všech "mladých mužů" - končí zklamáním a odchodem do ústraní. Ve srovnání s literaturou 19. století, s romány "ztracených iluzí" nebo "citové výchovy", je tu však jeden velký rozdíl. Okudžava je ironický vůči svému hrdinovi i vůči "soukolím", v nichž se ocitá. Svět, který přišel dobýt jeho Avrosimov, byl přízračný a nicotný - a ztráta nebyla tak veliká.

Stav

Dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 9. 3. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	vázaná s obálkou
Počet stran:	310
Jazyk:	česky
Překladatel:	Ludmila Dušková
Edice:	Jiskry
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2024 17:26
Číslo položky:	792298

O autorovi

Bulat Šalvovič Okudžava

Bulat Šalvovič Okudžava, rusky Булат Шалвович Окуджава, byl básník, prozaik a šansoniér arménsko-abchazsko-gruzínského původu. V několika filmech působil jako scenárista, herec a autor filmové hudby. Narodil se v rodině komunistických funkcionářů, kteří přišli studovat na Komunistickou akademii v Moskvě ve čtvrti Arbat. Dětství strávil střídavě v Tbilisi a v Moskvě. V roce 1937 byli rodiče zatčeni v rámci stalinských čistek. Otec byl 4. srpna 1937 po vykonstruovaném procesu zastřelen, matka byla uvězněna v gulagu „Karlag“ , Karagandská oblast, Kazachstán. Bulat žil s babičkou v Moskvě. V roce 1942 se přihlásil ve svých 18 letech do Rudé armády jako dobrovolník. Druhou světovou válku strávil na frontě, která výrazně ovlivnila jeho tvorbu. Byl několikrát raněn. Po válce studoval filologii v Tbilisi, studia dokončil v roce 1950. V letech 1950–1954 pracoval jako učitel v obcích Šamordinovo a Vysokiniči v Kalužské oblasti. V letech 1954–1956 pracoval jako redaktor nakladatelství Molodaja gvardija , kde redigoval poezii v časopisu Litěraturnaja gazeta . V té době začal psát a od roku 1955 také veřejně zpívat.. V roce 1956 po XX. sjezdu KSSS a po rehabilitaci rodičů vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. V roce 1959 se přestěhoval zpět do Moskvy. Proslavily ho především jeho lyrické písně, mimo nich však psal také historické romány, novely, básnické sbírky. V časopisech publikoval od roku 1953. První básnickou sbírku Lyrika vydal v roce 1956 v Kaluze, druhá sbírka Ostrovy mu vyšla v roce 1959. Jeho prozaickým debutem byla povídka Ahoj študente . O její vydání se zasloužil Konstantin Paustovskij. Významné autobiografické povídky jsou: Nás vzbudilo ráno již chladné... o odchodu mladičkých dobrovolníků do války; Soukromý život Alexandra Sergeje...

Více od autora