Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos
Nebezpečné známosti

2007 | Nakladatelství Academia

Korespondenční" román, ve kterém dva jeho protagonisté - markýza de Merteuil a vikomt de Valmont - analyzují milostné city, když si ze msty nebo pro pobavení vybírají oběti své milostné strategie Korespondenční" román, ve kterém dva jeho protagonisté - markýza de Merteuil a vikomt de Valmont - analyzují milostné city, když si ze msty nebo pro pobavení vybírají oběti své milostné strategie

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	416
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020019995
ISBN:	9788020019998
Překladatel:	Dagmar Steinová
Vydání:	Vydání 3., v Nakladatelství Academia 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 8. 2026 16:15
Číslo položky:	1890805

O autorovi

Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos

Pierre Ambroise Choderlos de Laclos , francouzský důstojník z povolání a plodný spisovatel různých žánrů a témat, proslulý především svým románem v dopisech Nebezpečné známosti . Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos se narodil jako druhý syn do rodiny právníka a správního úředníka, povýšeného do šlechtického stavu až roku 1750; otec si přál, aby se věnoval vojenské dráze. Zvolil dělostřelectvo, přestože možnosti postupu měl omezené kvůli svému původu, technická povaha tohoto vojska však vyhovovala jeho matematickému nadání. V roce 1760 byl přijat do Královské dělostřelecké školy v La Fère. Roku 1761 byl povýšen na podporučíka, o rok později na poručíka druhé třídy. V touze po výbojích a slávě se dal přidělit ke koloniální brigádě, posádkou v La Rochelle. Pařížský mír však ukončil sedmiletou válku a mladý poručík musel krotit svoji ctižádost ve všednosti posádkového života u 7. dělostřeleckého pluku roku 1763 v Toul, kde se stal svobodným zednářem v lóži L'Union, a poté ve Štrasburku , Grenoblu a v Besançonu . Toho roku byl přijat do pařížské zednářské lóže Jindřicha IV. a stal se tam Ctihodným mistrem. O rok později pronesl ve Velkém Orientu Francie řeč, v níž navrhl přijímat i ženy. Roku 1771 byl po výsluze let povýšen na kapitána, a tím měl zůstat sedmnáct let, skoro až do revoluce. Tento chladný a logický dělostřelec jemných způsobů se mezi drsnými vojáky nudil. Aby se zaměstnal, studoval literaturu a začal psát. První veršovaná dílka otiskl v Almanachu múz. Inspirován románem Marie-Jeanne Riccoboniové , napsal komickou operu Ernestine, k níž složil hudbu rytíř de Saint-Georges. Dílo, provedené pouze 19. července 1777 před královnou Marií Antoinettou, zcela propadlo. Téhož roku byl pověřen založením nové dělostřelecké školy ve Valence, kam byl později přijat mj. mladý Napoléon Bonaparte. Po návratu do Besançonu násled...

Více od autora

Komentáře ke knize