Josef Holeček
Naši : Boubín - Kniha čtvrtá

1959 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Čtvrtý díl románové kroniky o životě jihočeské vesnice ve 40.-70. letech minulého století je věnován vzájemným vztahům a zostřujícím se rozporům dvou nepřátelských světů, sedláků a feudální šlechty. Vedle životního příběhu hlavního hrdiny - selského synka, opouštějícího rodnou půdu a odcházejícího do panské služby, je …vylíčen i rozmařilý život šlechty, její krutost a nenávist ke všemu selskému i odpor utiskovaného lidu proti panské zvůli. Čtvrtý díl románové kroniky o životě jihočeské vesnice ve 40.-70. letech minulého století je věnován vzájemným vztahům a zostřujícím se rozporům dvou nepřátelských světů, sedláků a feudální šlechty. V…edle životního příběhu hlavního hrdiny - selského synka, opouštějícího rodnou půdu a odcházejícího do panské služby, je vylíčen i rozmařilý život šlechty, její krutost a nenávist ke všemu selskému i odpor utiskovaného lidu proti panské zvůli.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	463
Jazyk:	česky
Editor:	František Hanuš
Edice:	61. svazek ed. 61. svazek ed. Národní knihovna
Vydání:	Vydání páté (v Národní knihovně první)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 3. 2024 10:33
Číslo položky:	777708

O autorovi

Josef Holeček

Josef Holeček byl český spisovatel s regionálním zaměřením na jižní Čechy, představitel realismu, ruralismu a tzv. venkovské prózy. Dále působil jako překladatel a novinář. Narodil se v selské rodině Vojtěcha Holečka a Kateřiny Blahové ze Žďáru. Měl sedm sourozenců, kromě pěti, kteří se nedožili jednoho roku; čtyři vlastní: Annu , Vácslava , Jana a Františka Xavera redaktora v Chicagu a další tři, z druhého manželství otce s Eleonorou Blahovou sestrou Kateřiny: Marii Vaněrovou , Eleonoru Vaněrovou a Kateřinu řádovou sestru a učitelku. Josef si 16. 11. 1889 vzal za manželku Zdenku Zemanovou . Měli spolu tři děti: Jarolíma legionářského spisovatele, PhDr. Dariu Podlipskou překladatelku a PhDr. Jelenu Dolanskou-Heidenreichovou zpěvačku a pedagožku. Studovat začal v Písku, kde se spřátelil s Františkem Heritesem, dále v Českých Budějovicích a potom, jak sám napsal ve vzpomínkách, ho srdce táhlo do Tábora – na reálné gymnázium. V Táboře na gymnáziu Holeček obdivoval ředitele Václava Křížka. Vzpomíná na něho: „Křížek, učený, osvícený a na slovo vzatý Čech a Slovan. Nekrčí se a neomlouvá za svůj slovanský původ a také jeho žáci jsou hrdí a sebevědomí Češi“ . Nejstarší táborský park dnes nese název Holečkovy sady. Od roku 1926 je v něm umístěn pomník Josefa Holečka. Přátelství navázané na táborském gymnáziu s Jihoslovany přivedlo Holečka k celoživotnímu zájmu o dějiny, literaturu a umění. Po studiích pracoval v Záhřebu jako vychovatel; od roku 1875 byl dopisovatelem Národních listů ve válce na Balkáně. Jeden čas sám vydával Slovanské listy. Pracoval v redakci Národních listů, překládal slovanský a finský folklor. Byl velkým zastáncem Slovanů, roku 1887 navštívil Rusko a v roce 1889 se dostal do Malé Asie a Cařihradu. Od roku 1895 až do své smrti žil na Smíchově (o...

Více od autora