Knihy
Karel Engliš
Naše Hrabyň

Karel Engliš
Naše Hrabyň : Psáno Hrabyňákům, co přijdou po nás za sto let

2025 | Nakladatelství Masarykova univerzita - Munipres

Vyznání rodné obci napsal Karel Engliš před téměř devadesáti lety. Teprve nyní však vychází v úplnosti tak, jak si to autor přál. Nejprve mu knihu zakázal vydat nastupující komunistický režim, poté byl rukopis ukrýván a ukládán v různých archivech. Jeho část vyšla v roce 1999 pod názvem „Hrabyň mého mládí“. Úsilím rod…iny Karla Engliše a dalších odborníků se podařilo postupně během let soustředit, rozluštit a přepsat celý rukopis, zkompletovat obrazový doprovod dle poznámek autora a vše připravit k novému vydání. Čtenář se tak nyní může začíst do osobitého a čtivého vyprávění hrabyňského rodáka, významného vědce, národohospodáře, politika, rektora Masarykovy a Karlovy univerzity, který svůj život v Hrabyni dožil. Text doprovázejí akvarely a kresby vytvořené pro knihu Františkem Vrobelem, dále dobové fotografie, kresby a dokumenty z Englišových Pamětních knih. Kniha je doplněna o vzpomínky Englišových současníků a bohatými vysvětlivkami historiků. Tvoří tak nový cenný historický pramen a čtenáři nabízí prožitek vyjádřený přáním autora: „Myslel jsem si tedy, že napíši-li tyto vzpomínky, je zachovávám, aby je se mnou, třeba vybledlé, mohli po staletí prožívati jiní, kteří přijdou a budou Hrabyň stejně milovati jako já. Vyznání rodné obci napsal Karel Engliš před téměř devadesáti lety. Teprve nyní však vychází v úplnosti tak, jak si to autor přál. Nejprve mu knihu zakázal vydat nastupující komunistický režim, poté b…yl rukopis ukrýván a ukládán v různých archivech. Jeho část vyšla v roce 1999 pod názvem „Hrabyň mého mládí“. Úsilím rodiny Karla Engliše a dalších odborníků se podařilo postupně během let soustředit, rozluštit a přepsat celý rukopis, zkompletovat obrazový doprovod dle poznámek autora a vše připravit k novému vydání. Čtenář se tak nyní může začíst do osobitého a čtivého vyprávění hrabyňského rodáka, významného vědce, národohospodáře, politika, rektora Masarykovy a Karlovy univerzity, který svůj život v Hrabyni dožil. Text doprovázejí akvarely a kresby vytvořené pro knihu Františkem Vrobelem, dále dobové fotografie, kresby a dokumenty z Englišových Pamětních knih. Kniha je doplněna o vzpomínky Englišových současníků a bohatými vysvětlivkami historiků. Tvoří tak nový cenný historický pramen a čtenáři nabízí prožitek vyjádřený přáním autora: „Myslel jsem si tedy, že napíši-li tyto vzpomínky, je zachovávám, aby je se mnou, třeba vybledlé, mohli po staletí prožívati jiní, kteří přijdou a budou Hrabyň stejně milovati jako já.

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 17. 2. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	468
Jazyk:	česky
ISBN10:	8028005934
ISBN:	9788028005931
Vydání:	1
Vystaveno:	4. 3. 2025 7:56
Číslo položky:	1164033

O autorovi

Karel Engliš

Karel Engliš byl český ekonom a politik, tvůrce teleologické hospodářské teorie, několikanásobný prvorepublikový ministr financí, první rektor Masarykovy univerzity a rektor Univerzity Karlovy . Narodil se jako deváté dítě řezníka Antonína Englische, jeho studia proto poznamenala chudoba. Vystudoval české gymnázium v Opavě a po maturitě pokračoval ve studiích na Právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kterou absolvoval roku 1904. Jedním z jeho učitelů byl i národohospodář Albín Bráf, který rozpoznal jeho nevšední talent a doporučil ho do zaměstnání v Zemském statistickém úřadě, odkud v roce 1908 přešel na ministerstvo obchodu do Vídně. V roce 1910 se habilitoval na docenta národního hospodářství na české technice v Brně, roku 1911 se stal mimořádným a v roce 1917 řádným profesorem. V letech 1913–1914 zde byl děkanem odboru kulturního inženýrství a v letech 1917–1918 děkanem odboru chemického inženýrství. V letech 1913–1918 byl poslancem moravského zemského sněmu za pokrokovou stranu Adolfa Stránského, v letech 1918–1925 byl členem národně demokratické strany a v letech 1920–1925 byl za tuto stranu poslancem Národního shromáždění, dále pak i předsedou moravsko-slezského výkonného výboru Národně demokratické strany. V roce 1915 psal příspěvky do Masarykovy Naší doby. Dne 2. září 1925 složil svůj poslanecký mandát a vystoupil z Národně demokratické strany. Poté se ještě v roce 1925 podílel na založení Národní strany práce, do níž však odmítl vstoupit. Spolu s Aloisem Rašínem se významně podílel na měnové reformě poválečného Československa, byl nicméně výrazným odpůrcem jeho deflační politiky. Působil jako ministr financí v šesti vládách, v letech 1920–1931, a poté v období 1934–1939 jako guvernér Národní banky Československé. Jako ministr financí i guvernér Národní banky československé pracoval koncepčně. Dovedl velmi dobře posoudit situaci a ...

Více od autora