Miloslav Vlk
Náš kardinál : jihočeské vzpomínky na Miloslava Vlka

2017 | Nakladatelství Měsíc ve dne

Kniha Náš kardinál – jihočeské vzpomínky na Miloslava Vlka, zachycuje na 240 stranách čtyři desítky příspěvků pamětníků či představuje některé zajímavé archivní dokumenty týkající se kardinálova života.
Lidé, kteří přispěli do knihy, zde vzpomínají na jeho mládí, studia, primici nebo výkon kněžského povolání v jeji…ch farnosti i později na biskupství. Vzpomínky jsou doplněny snímky z rodinných archivů, archivu bezpečnostních složek i z archivu kardinála Vlka. Unikátní je např. dopis se vzpomínkou na primici v Chyškách 30. června 1968.
V knize najdete i dokument, jímž se jako biskup v roce 1990 obrátil na vysídlené diecezány, a dopis, jímž v roce 2012 podpořil studenty, organizující akci Komunisti nepatří ke kormidlu.
Zbývající třetina knihy obsahuje poslední rozhovory, které s kardinálem vyšly od prosince 2016 do března 2017 v Deníku a Katolickém týdeníku, týkající se Diecézní charity České Budějovice, následků komunistické totality a osobnosti biskupa Josefa Hloucha.
Závěr patří vyprávění blízkých přátel , i osobnímu vyznání kardinála ke krásné šumavské přírodě

Kniha vychází u příležitosti nedožitých 85. narozenin Miloslava Vlka.

Kniha Náš kardinál – jihočeské vzpomínky na Miloslava Vlka, zachycuje na 240 stranách čtyři desítky příspěvků pamětníků či představuje některé zajímavé archivní dokumenty týkající se kardinálova život…a.
Lidé, kteří přispěli do knihy, zde vzpomínají na jeho mládí, studia, primici nebo výkon kněžského povolání v jejich farnosti i později na biskupství. Vzpomínky jsou doplněny snímky z rodinných archivů, archivu bezpečnostních složek i z archivu kardinála Vlka. Unikátní je např. dopis se vzpomínkou na primici v Chyškách 30. června 1968.
V knize najdete i dokument, jímž se jako biskup v roce 1990 obrátil na vysídlené diecezány, a dopis, jímž v roce 2012 podpořil studenty, organizující akci Komunisti nepatří ke kormidlu.
Zbývající třetina knihy obsahuje poslední rozhovory, které s kardinálem vyšly od prosince 2016 do března 2017 v Deníku a Katolickém týdeníku, týkající se Diecézní charity České Budějovice, následků komunistické totality a osobnosti biskupa Josefa Hloucha.
Závěr patří vyprávění blízkých přátel , i osobnímu vyznání kardinála ke krásné šumavské přírodě

Kniha vychází u příležitosti nedožitých 85. narozenin Miloslava Vlka.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	239
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090646956
ISBN:	9788090646957
Vydáno v:	České Budějovice
Vystaveno:	25. 3. 2025 12:46
Číslo položky:	1191614

O autorovi

Miloslav Vlk

Miloslav kardinál Vlk byl český katolický klerik a teolog, který mezi lety 1991 a 2010 působil jako 35. arcibiskup pražský a primas český, v letech 1990 až 1991 byl krátce 10. biskupem českobudějovickým. Jeho biskupské heslo znělo „Aby všichni jedno byli“. Kardinálem byl kreován dne 26. listopadu 1994. Od roku 1991 do roku 2010 byl z titulu pražského arcibiskupa primasem českým, což je čestný titul vyjadřující přednostní postavení mezi biskupy římskokatolické církve v Čechách. Krom toho byl i předsedou nejprve Československé a později České biskupské konference , tuto funkci v roce 2000 převzal olomoucký arcibiskup Jan Graubner. V letech 1993 až 2001 byl Miloslav Vlk prezidentem Rady evropských biskupských konferencí. Od roku 1994 byl moderátorem setkání Hnutí Fokoláre. V dobách pronásledování katolické církve v Československu komunistickým režimem působil částečně v oficiální, státem kontrolované části církve a částečně v neoficiální „skryté církvi“. Jako biskup, kterým se stal po pádu komunistického režimu, pracoval na obnově zdevastovaných církevních struktur a vedl boj za navrácení církevního majetku, o který totalitní režim církev připravil. Ve funkci arcibiskupa řešil například kauzu krize Katolické teologické fakulty UK, v době jeho působení jednal Vatikán s českou církví také o řešení tajně vysvěcených kněží a biskupů, z nichž někteří byli či jsou ženatí. Miloslav Vlk se narodil jako nemanželské dítě. V prvních letech života jej vychovávali kromě matky také prarodiče. Jeho matka se vdala, když mu bylo šest let. I poté mu však zůstalo její příjmení za svobodna, což u něj spolu s matčiným citovým chladem vzbuzovalo pocit, že v rodině není zcela přijat. Po maturitě na Jirsíkově gymnáziu v roce 1952 pracoval krátce jako pomocný dělník ve slévárně, následně nastoupil na základní vojenskou službu. V letech 1955–1960 studoval na Filosofické fakultě Univerz...

Více od autora