Miloš Sovák
Nárys speciální pedagogiky

1974 | Státní pedagogické nakladatelství

Po vymezení základních pojmů speciální pedagogiky, její struktury, cílů a metod hodnotí autor biologické a společenské činitele z hlediska speciální pedagogiky. Zkoumá např. nervovou činnost, vady a poruchy v reflexním okruhu,vývoj dítěte, vytváření osobnosti člověka, typy vývojových poruch, vyšetřování defektních osob…, postavení postiženého dítěte ve výchovně vzdělávacím procesu aj. Ve speciální části přináší nárys jednotlivých disciplín speciálnípedagogiky - psychopedie, etopedie, logopedie, tyflopedie a somatopedie. Po vymezení základních pojmů speciální pedagogiky, její struktury, cílů a metod hodnotí autor biologické a společenské činitele z hlediska speciální pedagogiky. Zkoumá např. nervovou činnost, vady a p…oruchy v reflexním okruhu,vývoj dítěte, vytváření osobnosti člověka, typy vývojových poruch, vyšetřování defektních osob, postavení postiženého dítěte ve výchovně vzdělávacím procesu aj. Ve speciální části přináší nárys jednotlivých disciplín speciálnípedagogiky - psychopedie, etopedie, logopedie, tyflopedie a somatopedie.

Stav

Dobrý

razítka z knihovny, desky s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny, desky s flíčky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	213
Jazyk:	česky
Edice:	Učebnice pro vysoké školy
Vydání:	Vyd. 2., upr.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 6. 2025 10:9
Číslo položky:	1264995

O autorovi

Miloš Sovák

Miloš Sovák byl lékař, profesor UK, zakladatel československé logopedie a tvůrce logopedické teorie i praxe. Jeho otcem byl učitel Ludvík Sovák. Poté, co absolvoval gymnázium v Táboře, vystudoval lékařskou fakultu UK v Praze a později ještě Filozofickou fakultu UK . Nastoupil jako hospitant na ušní, nosní a krční kliniku prof. Přecechtěla a zde si brzy osvojil otorinolaryngologii . V roce 1932 se stal prvním asistentem prof. M. Seemanna na foniatrickém oddělení kliniky. Foniatrii se plně věnoval a zpracoval první vědecké práce z výzkumu vegetativních reakcí u postižených poruchami plynulosti řeči; prosadil poradenskou péči o osoby s poruchami sluchu a bezplatné přidělování naslouchátek. V letech německé okupace republiky působil jako odborný školní lékař pro otorinolaryngologii a foniatrii na magistrátu hl. m. Prahy, na jeho podnět byla zřízena škola pro nedoslýchavé a škola pro vadně mluvící. Založil Českou logopedickou společnost , organizoval logopedické kurzy pro učitele, založil Logopedický ústav hlavního města Prahy , stal se prvním vedoucím katedry speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UK. Roku 1957 uspořádal v Praze Mezinárodní defektologickou konferenci, dále založil Mezinárodní komitét pro spolupráci v defektologii, roku 1962 organizoval Sympózium reprezentantů speciální pedagogiky socialistických zemí o terminologii, roku 1989 se podílel se na přípravě Mezinárodního kongresu IALP v Praze a angažoval se ve Světové federaci neslyšících. Již v roce 1945 vydal monografii o mechanismech tvorby lidského hlasu na podkladě laryngostroboskopického vyšetření a dospěl k řadě dalších poznatků o tvorbě hlasu. Jeho dílo „Lateralita jako pedagogický problém“ podnítila uzákonění možnosti psát a kreslit ve škole i levou rukou. Ř...

Více od autora