Al'bert Zacharovič Manfred: Napoleon Bonaparte

Al'bert Zacharovič Manfred, Napoleon, Vlasta Boudyšová
Napoleon Bonaparte

1983 | Nakladatelství Svoboda

Obsáhlá historická monografie vykresluje působivý obraz rozporné postavy velkého vojevůdce a významného státníka a jeho doby. Bohatý základní materiál, ze kterého autor pro své poutavé líčení čerpal, doplnil novými prameny, jakojsou např. zprávy carských, diplomatů z různých evropských zemí, dokumenty pařížského Národn…ího archívu, soudobý ruský a francouzský tisk aj. Obsáhlá historická monografie vykresluje působivý obraz rozporné postavy velkého vojevůdce a významného státníka a jeho doby. Bohatý základní materiál, ze kterého autor pro své poutavé líčení čerpal, …doplnil novými prameny, jakojsou např. zprávy carských, diplomatů z různých evropských zemí, dokumenty pařížského Národního archívu, soudobý ruský a francouzský tisk aj.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	609
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 4. 2025 9:6
Číslo položky:	1211822

O autorech

Al'bert Zacharovič Manfred

Ruský historik.

Více od autora

Napoleon

Napoleon I. Bonaparte byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815. Během Velké francouzské revoluce udělal závratnou kariéru: ve 24 letech byl generálem, krátce po třicítce prvním mužem ve státě a na vrcholu své moci ovládal většinu západní Evropy. Rychlý byl i jeho pád; závěr života strávil ve vyhnanství. Napoleon bývá vzorem vojevůdcovských schopností a cílevědomosti, na druhou stranu však projevoval lhostejnost k lidem, v nichž viděl jen prostředky svých cílů. Dokázal národ vybičovat k nesmírnému úsilí, ovšem za cenu obrovských obětí na lidských životech. Jen francouzských občanů během napoleonských válek zahynulo více než milion. Narodil se na Korsice do rodiny nepříliš zámožného příslušníka úřednické šlechty. V devíti letech odcestoval do Francie, kde se jako stipendista vzdělával na vojenských školách. Po smrti otce, ve svých 16 letech, převzal starost o rodinu, předčasně dokončil studia a v hodnosti podporučíka vstoupil do armády. Jako dělostřelecký důstojník se roku 1793 zasloužil o dobytí pevnosti Toulon, za což byl povýšen do hodnosti brigádního generála. V roce 1795 úspěšně potlačil roajalistické povstání v pařížských ulicích a stal se divizním generálem. Následujícího roku byl direktoriem vyslán do války s Rakouskem a pověřen velením nad francouzskou armádou v Itálii. Zde se chopil nabízené příležitosti a řadou vítězství přinutil Rakousko požádat o mír. V roce 1799, po nepříliš vydařeném tažení do Egypta, se Napoleon zapojil do politického převratu, který měl omezit moc dvou zákonodárných sněmoven ve prospěch mnohem silnější výkonné moci. To jej vyneslo do pozice vůdčího ze tří vládnoucích konzulů. Od roku 1800 zastával doživotní funkci prvního konzula a o čtyři roky později přiměl senát, aby jej zvolil francouzským císařem. Vládu si za téměř nepřetržitého válečného stavu podržel až do roku 1814, kdy byl po krachu tažení do Ruska v...

Více od autora