Bjørnstjerne Bjørnson
Nad naši sílu I + II + Laboremus + Tráva + Pan - SVÁZÁNO V JEDNOM SVAZKU

1900 | Nakladatelství J. Otto

Obsažené svazky:

Pan, Ze zápisků poručíka Tomáše Glahna 1919 (162 s.)
Laboremus, drama o třech dějstvích 1913 č. 1070-71 (96 s.)
Tráva, z denníku starého mládence 1910 (68 s.)
Nad naši sílu, hra o dvou dějstvích 1900 I (127 s.)
Nad naši sílu, hra o dvou dějstvích 1900 II (252 s.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	162 + 96 + 68 + 127 + 252
Jazyk:	česky
Překladatel:	Gustav Pallas, Hanuš Hackenschmied, Jaroslav Kvapil
Edice:	135660, 185186. svazek ed. 135660, 185186. svazek ed. Světová knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 11. 2025 10:49
Číslo položky:	1473165

O autorech

Knut Hamsun

Knut Hamsun, vlastním jménem Knud Pedersen, byl norský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1920 Hamsun se narodil v chudé rodině krejčího. Neveselé mládí prožil na severu Norska. Již v deseti letech byl rodiči poslán za prací ke strýci, od kterého záhy utekl. Následně pracoval coby učeň v obchodě. Spisovatelské ambice měl od mládí. Roku 1878 vydal svou první povídku Bjørger a roku 1879 odešel do Kodaně, kde ale u vydavatele neuspěl. Vrátil se tedy do Norska a v letech 1882–1885 a 1886–1888 žil jako vystěhovalec v USA, kde pracoval jako rybář a průvodčí. Zde také začal hluboce nesouhlasit s „anglickým a americkým tržním a nemorálním pohledem na společnost“, který podrobil ostré kritice ve své eseji Fra det moderne Amerikas andsliv . V tomto díle odsoudil Anglosasy jako hlavní iniciátory průmyslového kapitalismu, který ničí odvěké morální hodnoty. V těchto jeho názorech je možno vystopovat prvotní příčiny jeho pozdějšího příklonu k německému nacismu. V roce 1888 se Knut navrátil do Kodaně, roku 1893 odešel do Paříže. V letech 1898–1899 cestoval se svou manželkou po Evropě a Asii. Dále žil opět v Dánsku a od roku 1918 v Norsku poblíž Narviku. Prvního uznání se Hamsunovi dostalo za částečně autobiografický román Sult , vydaný roku 1890, ve kterém popisuje šílenství mladého spisovatele způsobené hladem a chudobou. Využívá přitom propracovaných psychologických monologů. V mnohém tento román, který se stal mezním dílem celé moderní skandinávské literatury, předpovídá dílo Franze Kafky a dalších spisovatelů ze začátku 20. století, kteří se ve svých dílech rovněž řešili problematiku života jedince v moderní společnosti. V 90. letech 19. století vytvořil pak Hamsun v opozici k předchozí generaci naturalistů pomocí rafinované vypravěčské techniky s vnitřními monology sérii dušezpytných románů o rozervaných jedincích, nezvládajících komunikaci s okol...

Více od autora

Bjørnstjerne Bjørnson

Bjørnstjerne Martinius Bjørnson byl norský kriticko-realistický prozaik, dramatik, básník a publicista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1903. Spolu s Henrikem Ibsenem, Jonasem Liem a Alexanderem Kiellandem patřil k tzv. velké čtyřce norských spisovatelů zlatého věku. S Henrikem Ibsenem se ve druhé polovině 19. století zasloužili o nebývalý rozvoj norské literatury a divadla. Projevoval společenskou angažovanost, zasazoval se o liberalismus a kulturní i státní samostatnost Norska a o práva malých utlačovaných národů. Bjørnson se narodil roku 1832 v malé vesnici Kvikne v dnešní norské provincii Hedmark. Otec Peder pocházel z rolnické rodiny a zpočátku sám obdělával své pozemky. V pokročilejším věku vystudoval teologii a stal se pastorem . Matka Inger Elise Nordraak byla dcerou učitele, ráda četla a zapojovala se do místního kulturního života. Ve stejném duchu vychovávala i svého syna. Otec byl přidělen do farnosti oblasti Nesset v Romsdalském údolí, v jedné z nejkrásnějších přírodních oblastí Norska. Bjørnstjerne ve dvanácti letech nastoupil na střední školu v obci Molde na severním břehu Romsdalsfjordu. Získal si respekt spolužáků svou fyzickou zdatností, ale hlavně svými znalostmi a prvními literárními pokusy. Skládal drobné básničky a založil ručně psaný časopis Svoboda, který rozesílal svým známým. Už v té době vnímal ohlas revolučních událostí roku 1848 v Evropě a předsevzal si, že bude mezi lidmi šířit myšlenky na svobodu a lepší životní podmínky. Školu musel opustit, když byl jeho otec suspendován kvůli křivému obvinění. Odjel k svému strýci do Kristianie, kde pokračoval ve studiu na vyšší střední škole. Seznámil se s Markusem Thranem, prvním propagátorem socialismu v Norsku a začal se zapojovat do politických aktivit. V červenci 1852 mu vyšla první báseň Vodopád v populárním časopise Morgenblatt. Nepodařilo se mu složit maturitní zkoušku a vrátil se domů, aby se ...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…