Aleksandr Stepanovič Grin
Nachové plachty : pohádková féerie

1980 | Nakladatelství Odeon

Romantická novela o chudé divce, která uvěří v předpověď neznámého tuláka-pohádkáře a snáší úděl chudoby ve víře, že si pro ni přijede princ na lodi s nachovými plachtami. Romantická novela o chudé divce, která uvěří v předpověď neznámého tuláka-pohádkáře a snáší úděl chudoby ve víře, že si pro ni přijede princ na lodi s nachovými plachtami.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

jen minimální oděrky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý celokožená, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~499 Kč~~ 259 Kč
Stav Velmi dobrý jen minimální oděrky	Skladem pro e-shop	99 Kč
Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 79 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jen minimální oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	144
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Hermína Melicharová
Překladatel:	Zdeňka Psůtková
Edice:	Skvosty ruské a sovětské literatury, Skvosty rus.a sov.liteartury
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 4. 2025 10:24
Číslo položky:	1207570

O autorovi

Aleksandr Stepanovič Grin

Alexandr Grin byl ruský autor romantických fantaskních románů a novel s dobrodružnou tématikou. Od roku 1912 žil v Petrohradu a zde za deset let napsal mimo jiné tyto povídky: Modré kaskády Telluri, Xenie Turpanová, Ostrov Reno, Úžina mořských bouří, Kapitán Duke, Provaz, Koráby v Lisse. Narodil se 23. srpna 1880 ve Slobodskom. Ve svém neradostném mládí vykonával všecka možná povolání od plavčíka až po zlatokopa. Nakonec se stal revolucionářem z povolání a za tuto činnost byl carskými úřady několikrát odsouzen do vězení a vyhnanství. Psát začal ve vězení a kolem roku 1910 i uveřejňovat nejdřív krátké prózy. Ve své vlasti byl a je dosud velmi oblíbeným autorem pro své divukrásné fantazie, z nichž ho nejvíce proslavily novela Nachové plachty a romány Běžící po vlnách a Cesta nikam. Za ruské občanské války vstoupil roku 1919 do Rudé armády, onemocněl tyfem, pro invaliditu byl demobilizován a následně upadl do velké bídy. Jeho život byl poznamenán ustavičnou chudobou, nemocí a samotářstvím. Přežil jen díky Maximu Gorkému, protože na základě jeho iniciativy mohl žít několik let v petrohradském Domě umění. Zbytek života prožil na jihu na Krymu .

Více od autora