Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
E Carlé
Na polepšenou v Americe

E Carlé
Severozápadní průjezd II + Na polepšenou v Americe II

1922 | Nakladatelství Unie

Erwin Carlé studoval na vysoké škole v Mnichově . Protože nebyl nikterak pilný, musel ukončit studium. Aby se vzpamatoval ze své lehkovážnosti, byl v té době rodiči jako19-letý poslán do Spojených států, aby se stal řádným členem občanské společnosti. Tam se musel naučil stát na vlastních nohou a přijímat jakoukoli p…ráci, kterou mohl najít. Ve třech letech od roku 1894 do roku 1897 působil jako sběrač bavlny, lékárník, železniční tramp a příležitostný dělník, čistič kotlů, překladatel německých novin v St. Louis, chovatel ryb, učitel němčiny a reportér v San Franciscu. V roce 1898 se zúčastnil španělsko-americké války na Kubě jako americký komunikační důstojník z touhy po dobrodružství, které přežil fyzicky nezraněn. Ke konci války získal nebezpečnou žlutou zimnici a byl nucen podstoupit karanténu a čtyřměsíční rekonvalescenční pobyt ve Washingtonu. Jeho válečná dobrodružství zaznamenal ve druhém svazku svých amerických vzpomínek. Erwin Carlé studoval na vysoké škole v Mnichově . Protože nebyl nikterak pilný, musel ukončit studium. Aby se vzpamatoval ze své lehkovážnosti, byl v té době rodiči jako19-letý poslán do Spojených st…átů, aby se stal řádným členem občanské společnosti. Tam se musel naučil stát na vlastních nohou a přijímat jakoukoli práci, kterou mohl najít. Ve třech letech od roku 1894 do roku 1897 působil jako sběrač bavlny, lékárník, železniční tramp a příležitostný dělník, čistič kotlů, překladatel německých novin v St. Louis, chovatel ryb, učitel němčiny a reportér v San Franciscu. V roce 1898 se zúčastnil španělsko-americké války na Kubě jako americký komunikační důstojník z touhy po dobrodružství, které přežil fyzicky nezraněn. Ke konci války získal nebezpečnou žlutou zimnici a byl nucen podstoupit karanténu a čtyřměsíční rekonvalescenční pobyt ve Washingtonu. Jeho válečná dobrodružství zaznamenal ve druhém svazku svých amerických vzpomínek.

Obsažené svazky:

Severozápadní průjezd 1923 II (102 s.)
Na polepšenou v Americe 1922 [Díl] 2 (125 s., mp)

Stav

Dobrý

desky s oděrkami, převazba, polokožená, žebrování

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, desky s oděrkami
Vazba:	pevná, převazba, polokožená, žebrování
Počet stran:	102 + 125
Jazyk:	česky
Překladatel:	Rudolf Pazderník
Edice:	41, 47. svazek ed. 41, 47. svazek ed. Země a lidé, Severozápadní průjezd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 5. 2025 14:0
Číslo položky:	1228909

O autorech

Roald Amundsen

Roald Engelbregt Gravning Amundsen byl norský polární badatel. Se svými výpravami jako první dosáhl jižního pólu a první proplul severozápadní cestou kolem Severní Ameriky. Stal se průkopníkem polárního výzkumu vzducholoděmi a letouny. Zahynul při záchranné misi pátrající po vzducholodi Italia. Amundsen se narodil jako čtvrtý syn v rodině norských majitelů lodi a kapitánů v Borge poblíž Fredrikstadu. Jeho otec byl Jens Amundsen. Matka se rozhodla držet jej mimo námořní průmysl a nutila ho stát se lékařem. Tento závazek se mu dařil plnit do jeho 21 let, kdy jeho matka zemřela. Amundsenovu celoživotní dráhu ovlivnil Fridtjof Nansen přechodem Grónska v roce 1888, i zmizelá Franklinova expedice, které jej vrhly na dráhu badatele. Nejprve se plavil jako kormidelník po mořích a od roku 1897 se účastnil již řady polárních výprav. Amundsen se zúčastnil první čistě vědecké expedice do Antarktidy, kterou na lodi Belgica organizoval Belgičan Adrien de Gerlache. Amundsen se zde seznámil s Frederickem Cookem, který mu předal cenné zkušenosti. Zejména se jednalo o jeho poznatky získané u Inuitů v severním Grónsku, jako bylo kožešinové oblečení a použití psích spřežení, které pak hrály roli při jeho úspěšném dobytí jižního pólu. Amundsen jako první v letech 1903–1906 proplul Severozápadním průjezdem od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky do Nome na Aljašce. Na výpravu se vydal, vzhledem k omezeným prostředkům, na rybářské lodi Gjøa o výtlaku pouhých 47 tun vybavené malým motorem a s posádkou šesti mužů. Expedice měla i vědecké úkoly a Amundsen určil polohu magnetického pólu, který před ním již roku 1831 určil James Clark Ross. Po úspěchu se severozápadní cestou se Amundsen začal připravovat na dobytí severního pólu, kam se chtěl přiblížit unášením v ledu na lodi Fram, kterou k tomuto účelu postavil a již 1893–1896 použil jeho krajan ...

Více od autora