Josef Jaroslav Langer
Na památku

1965 | Východočeské nakladatelství

V sličném špalíčku vycházejí nově české krakováčky, nejúspěšnější celek z tvorby předčasně zesnulého básníka. Sám ty drobné lyrické básničky, psané v duchu lidové poezie a tvořící ideový celek, označil za "plody libého okamžení" a vyzpíval v nich své milostné city, radostné i bolné, jak právě "z veselých a smutných snů… původ svůj vzaly". Doslov nastiňuje i tragický osud J.J. Langra, který byl ve své době počítán k nejnadanějším básníkům. V sličném špalíčku vycházejí nově české krakováčky, nejúspěšnější celek z tvorby předčasně zesnulého básníka. Sám ty drobné lyrické básničky, psané v duchu lidové poezie a tvořící ideový celek, označi…l za "plody libého okamžení" a vyzpíval v nich své milostné city, radostné i bolné, jak právě "z veselých a smutných snů původ svůj vzaly". Doslov nastiňuje i tragický osud J.J. Langra, který byl ve své době počítán k nejnadanějším básníkům.

s kódem LETO26: 35 Kč

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	100
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Hlína
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	20. 7. 2023 13:57
Číslo položky:	594763

O autorovi

Josef Jaroslav Langer

Josef Jaroslav Langer byl český obrozenecký básník, novinář a národopisný sběratel píšící již v lehce romantickém slohu. Narodil se v Lázních Bohdaneč jako syn movitého rolníka a městského důchodního. Roku 1826 absolvoval gymnázium v Hradci Králové, kde byli jeho profesory buditelé Josef Chmela a Václav Kliment Klicpera. Po maturitě začal studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, ale studium ukončil v roce 1828 a začal se aktivně podílet v pražském kulturně-společenském dění. Po příkladu Františka Ladislava Čelakovského a Václava Hanky se zabýval studiem slovanského jazyka a literatury, zejména pak polské a ruské literatury. Své básnické pokusy vydával v časopisech Květy a Musejním časopise. V roce 1830 mu vyšla první kniha Selanky a mezi lety 1830-1831 pak působil v redakci časopisu Čechoslav, v němž uveřejnil mimo jiné i svou politicko-satirickou báseň České lesy s odkazem na polské povstání, čímž na sebe upoutal pozornost úřadů, což vedlo k jeho vyhoštění mimo Prahu v roce 1830, kdy se Langer musel vrátit do Bohdanče. Tam u něj propukla duševní choroba a tvůrčí krize, až na výjimky už nenapsal žádné dílo. V Bohdanči zemřel ve věku 39 let. Byl několikrát nešťastně zamilován, naposledy asi do své sestřenice Eleonory Pábíčkové, která dělala hospodyni svému bratru, chotěbořskému faráři. Langer za ní do Chotěboře jezdil. Ozvuky tohoto vztahu nalezneme v Langrových Krakováčcích: Její předčasnou smrt Langer velmi těžce nesl. To spolu s odtržením od centra dění v Praze způsobilo ztrátu jeho tvořivé a i životní energie a jeho postupné fyzické i duševní chátrání. Je Langrovou zásluhou, že jeho mladší druh Josef Kajetán Tyl na základě Langrova vyprávění odešel kvůli profesoru Klicperovi studovat na gymnázium do Hradce Králové. Langrova raná tvorba ještě ...

Více od autora