Knihy
Vzácné knihy
-TOP-
Jiří Rajlich
Na nebi hrdého Albionu

Jiří Rajlich
Na nebi hrdého Albionu : válečný deník československých letců ve službách britského letectva 1940-1945 - 2. část

2000 | Nakladatelství Svět křídel

Další část ojedinělého monumentálního projektu z pera Jiřího Rajlicha, profesionálního leteckého historika a vědeckého pracovníka Historického ústavu Armády ČR, mapujícího doslova den po dni historii československého letectva ve 2. světové válce, nás zavádí do přetěžkého roku 1941.
Českoslovenští letci ve Velké Brit…ánii do něj vstupovali s vynikajícím kreditem, který si vydobyli především v nezapomenutelných bitvách o Francii a o Británii. Jen stíhači v onom hektickém roce 1940 sestřelili 151 nepřátelských letounů jistě, dalších 30 pravděpodobně a 14 poškodili. Jména těch, kteří na těchto úspěších měli největší podíl, jako např. Vašátko, František, Peřina, Cukr, Stehlík či Vybíral, si nehynoucí slávu získala právě tehdy. Současně zahájili svou činnost i bombardéři, jejichž činnost měla kulminovat později.
I pro československé letce ve Velké Británii znamenal rok 1941 totéž co pro ostatní spojenecké letce, totiž pozvolný obrat od obrany k ofenzívě nad okupovanou západní Evropou, přičemž oba prvky se ve značné míře překrývaly. Týkalo se to především 310., 312. a nově vznikající 313. československé stíhací peruti, zatímco 311. československá bombardovací peruť, jejíž úderná síla neustále stoupala, se pochopitelně soustředila na akce ofenzivní výhradně. Nemalý podíl na úspěších československého letectva ve Velké Británii v roce 1941 však měli především českoslovenští příslušníci britských stíhacích perutí. Právě na jejich konta přibyla většina z 38 sestřelů jistých, 18 pravděpodobných a 23 poškozených nepřátelských letounů, dobytých v tomto roce. Do galerie slávy se tak v tomto roce postupně zapisovali takoví stíhači jako Dygrýn, Kuttelwascher, Mareš a Mansfeld, bojující právě u takových jednotek.
Současně se v citacích hrdinských skutků stále častěji objevovala jména československých bombardérů, jako např. Ocelka, Čapka, Bernat, Šiška, Schoř či Blatný. Jejich obětavá bojová činnost na nočním nebi okupované Evropy zasluhuje o to větší uznání, že při stávající výzbroji, vybavení a taktice nebyly vyhlídky na úspěch velké, ztráty byly vysoké a případné německé zajetí bylo spojeno s reálnou hrozbou, že s nimi nebude nakládáno jako s válečnými zajatci, ale jako se zrádci...
V detailním chronologickém přehledu událostí, doplněném četnými bojovými hlášeními, vzpomínkami pamětníků a biografiemi osobností, nalezne čtenář o československém válečném letectvu prakticky vše. Kniha o rozsahu téměř 700 stran je doplněna bohatým a unikátním obrazovým doprovodem - více než čtyřmi stovkami dobových fotografií, desítkami faksimilií dobových dokumentů a téměř stovkou barevných kreseb.

zdroj: svetkridel.cz Další část ojedinělého monumentálního projektu z pera Jiřího Rajlicha, profesionálního leteckého historika a vědeckého pracovníka Historického ústavu Armády ČR, mapujícího doslova den po dni historii …československého letectva ve 2. světové válce, nás zavádí do přetěžkého roku 1941.
Českoslovenští letci ve Velké Británii do něj vstupovali s vynikajícím kreditem, který si vydobyli především v nezapomenutelných bitvách o Francii a o Británii. Jen stíhači v onom hektickém roce 1940 sestřelili 151 nepřátelských letounů jistě, dalších 30 pravděpodobně a 14 poškodili. Jména těch, kteří na těchto úspěších měli největší podíl, jako např. Vašátko, František, Peřina, Cukr, Stehlík či Vybíral, si nehynoucí slávu získala právě tehdy. Současně zahájili svou činnost i bombardéři, jejichž činnost měla kulminovat později.
I pro československé letce ve Velké Británii znamenal rok 1941 totéž co pro ostatní spojenecké letce, totiž pozvolný obrat od obrany k ofenzívě nad okupovanou západní Evropou, přičemž oba prvky se ve značné míře překrývaly. Týkalo se to především 310., 312. a nově vznikající 313. československé stíhací peruti, zatímco 311. československá bombardovací peruť, jejíž úderná síla neustále stoupala, se pochopitelně soustředila na akce ofenzivní výhradně. Nemalý podíl na úspěších československého letectva ve Velké Británii v roce 1941 však měli především českoslovenští příslušníci britských stíhacích perutí. Právě na jejich konta přibyla většina z 38 sestřelů jistých, 18 pravděpodobných a 23 poškozených nepřátelských letounů, dobytých v tomto roce. Do galerie slávy se tak v tomto roce postupně zapisovali takoví stíhači jako Dygrýn, Kuttelwascher, Mareš a Mansfeld, bojující právě u takových jednotek.
Současně se v citacích hrdinských skutků stále častěji objevovala jména československých bombardérů, jako např. Ocelka, Čapka, Bernat, Šiška, Schoř či Blatný. Jejich obětavá bojová činnost na nočním nebi okupované Evropy zasluhuje o to větší uznání, že při stávající výzbroji, vybavení a taktice nebyly vyhlídky na úspěch velké, ztráty byly vysoké a případné německé zajetí bylo spojeno s reálnou hrozbou, že s nimi nebude nakládáno jako s válečnými zajatci, ale jako se zrádci...
V detailním chronologickém přehledu událostí, doplněném četnými bojovými hlášeními, vzpomínkami pamětníků a biografiemi osobností, nalezne čtenář o československém válečném letectvu prakticky vše. Kniha o rozsahu téměř 700 stran je doplněna bohatým a unikátním obrazovým doprovodem - více než čtyřmi stovkami dobových fotografií, desítkami faksimilií dobových dokumentů a téměř stovkou barevných kreseb.

zdroj: svetkridel.cz

Součástí souboru:

Na nebi hrdého Albionu 1999 (7 sv, 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	553
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085280663
ISBN:	9788085280661
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Cheb

O autorovi

Jiří Rajlich

Jiří Rajlich je český historik se zaměřením na vojenské a letecké dějiny. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1991 působí ve Vojenském historickém ústavu, kde je ředitelem historicko-dokumentačního odboru. Ve svých pracích se zabývá meziválečnou i poválečnou historií československého letectva, osudy československých letců na západní frontě během druhé světové války, ale i činností Luftwaffe v českých zemích nebo Čechoslováky bojujícími ve španělské občanské válce. Zaměřuje se i na obraz armády a bezpečnostních sborů ve filmu a televizi. Kromě autorství desítek historických knih, které vyšly v Česku i v zahraničí, a stovek vědeckých studií byl také kurátorem řady muzejních výstav a expozic. Za svou literární činnost obdržel Cenu Miroslava Ivanova, byl vyznamenán Záslužným křížem ministra obrany II. i III. stupně. Jako jeden ze členů týmu Vojenského historického ústavu třikrát získal cenu Gloria musealis. Dne 28. října 2019 mu prezident České republiky Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. třídy. Je předsedou redakční rady časopisu Historie a vojenství a členem redakčních rad časopisů Letectví a kosmonautika, Vojenská história a Securitas Imperii.

Více od autora