František Sokol Tůma
Na kresách : původní román z kraje Bezručova - Díl čtvrtý

1945 | Nakladatelství Julius Albert

trhující pětidílné dílo, líčící život české obce na jazykovém pomezí těšínském, v krásném Bezručově kraji, s modrým pozadím beskydských hor. Je historií, nasbíranou z obrovského počtu drobných detailů, nabitou otřásajícími, chmurnými dokumenty temna a přece vyzařující slunnou důvěru v lepší zítřek. Je velkým dílem člov…ěka, milujícího svůj lid, člověka, jenž ví jak mu pomoci a jenž nasazuje k tomu také všechny páky. Rozechvívá srdce, která dojímá svou opravdovostí a mohutností. trhující pětidílné dílo, líčící život české obce na jazykovém pomezí těšínském, v krásném Bezručově kraji, s modrým pozadím beskydských hor. Je historií, nasbíranou z obrovského počtu drobných detailů…, nabitou otřásajícími, chmurnými dokumenty temna a přece vyzařující slunnou důvěru v lepší zítřek. Je velkým dílem člověka, milujícího svůj lid, člověka, jenž ví jak mu pomoci a jenž nasazuje k tomu také všechny páky. Rozechvívá srdce, která dojímá svou opravdovostí a mohutností.

Součástí souboru:

Na kresách 1945 (5 sv. (208, 234, 203, 306, 270 s.), 12. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	306
Jazyk:	česky
Vydání:	12. opr. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

František Sokol Tůma

František Sokol-Tůma , byl český spisovatel, novinář a dramatik. Narodil se v rodině Jakuba Tůmy a Josefy Tůmové-Wytejčkové. Měl šest sourozenců: Jána , Antonii , Josefa , Emanuela , Marii a Vojtěcha . 4. 3. 1879 se oženil s Barborou Novákovou . 11. 3. 1876 se mu ještě před svatbou narodila dcera Josefa. Začínal jako pekařský pomocník, potom se stal hercem kočovných společností pod pseudonymem Franta Tůma. Během své herecké kariéry ztvárnil celou řadu rolí, záhy začal psát také vlastní hry a režírovat. Po nezdařených pokusech o angažmá v kamenném divadle se rozhodl stát recitátorem a v této profesi byl velmi úspěšný. V roce 1893 přišel do Valašského Meziříčí, kde vydával časopis Radhošť. Po necelém roce město opustil a odešel do Ostravy, kde vydával postupně časopisy Radhošť , Ostravice, Ostravský obzor a Ostravan . Vzhledem k neúspěchu a postupnému zániku těchto periodik začal redigovat časopis Horník , což mu konečně poskytlo dostatečné finanční zajištění. Dne 24.března 1912 se na ustavující schůzi Moravského kola spisovatelů stal jeho členem. První předseda spolku V. K. Jeřábek tehdy napsal: „Vedeni ideálními snahami o povznesení citové kultury rázovitého lidu moravského, o rozkvět slovesného umění a písemnictví českého národa na Moravě, moravští spisovatelé – beletristé založili vlastní spolek. Vyšli z lidu, chtějíce mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechťovati jej.“ Úspěšný a uznávaný jako dramatik a spisovatel začal však být až po 1. světové válce. Valašsko zůstalo jeho láskou, často se tam vracel a odehrálo se tam několik jeho prací románových i dramatických. Jiné se odehrávaly na Ostravsku, nejen na slezském venkově, ale zejména v hornickém prostředí, na které pohlížel nejen z hlediska sociálního, ale též z vypjatě českého nacionálního stanoviska, silně protiněmeckého, s varováním prot...

Více od autora