Georges Perec
Muž, který spí

2016 | Nakladatelství RUBATO

Mladý muž bloumá po nočních pařížských bulvárech, nespí a utápí se ve vleklé životní krizi. Jako odpověď na neutuchající pochybnosti o smyslu života zatím nachází bezcílné toulání, letargii a sebemrskačství neustávajících myšlenek, které mu uvnitř hlavy nabízí jen depresi a míjení se s normálním životem. V průběhu nete…čného pozorování a rozjímání však přece sám dochází k nadějným odpovědím. Ceněný francouzský spisovatel, básník, literární kritik i filmový režisér prostřednictvím románu odhalil své vlastní pocity při vnitřní lidské osobní krizi. Mladý muž bloumá po nočních pařížských bulvárech, nespí a utápí se ve vleklé životní krizi. Jako odpověď na neutuchající pochybnosti o smyslu života zatím nachází bezcílné toulání, letargii a sebemrsk…ačství neustávajících myšlenek, které mu uvnitř hlavy nabízí jen depresi a míjení se s normálním životem. V průběhu netečného pozorování a rozjímání však přece sám dochází k nadějným odpovědím. Ceněný francouzský spisovatel, básník, literární kritik i filmový režisér prostřednictvím románu odhalil své vlastní pocity při vnitřní lidské osobní krizi.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 7. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	113
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087705459
ISBN:	9788087705452
Překladatel:	Lukáš Prokop
Edice:	40. svazek ed. 40. svazek ed. Próza
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 6. 2026 19:6
Číslo položky:	1790254

O autorovi

Georges Perec

Georges Perec byl francouzský spisovatel. Pocházel z polské židovské rodiny a již v dětství přišel o oba rodiče . Matka ho roku 1941 nechala pokřtít, pofrancouzštěla jeho jméno z Peretz na Perec a odeslala ho vlakem Červeného kříže do Villard-de-Lans. Tím mu zřejmě zachránila život. Po válce se Perec vrátil do Paříže a byl adoptován sestrou svého otce. S válečnými zážitky se vyrovnával na psychoterapii u Françoise Dolto, léčení podstoupil roku 1949. Roku 1956 podstoupil rovněž psychoanalýzu u Michela de M'Uzana. Byl členem literární skupiny Oulipo . Skupina se zaměřovala na literární experimentátorství – jeho román La Disparition byl například napsán bez užití písmene "e", jež je ve francouzštině ještě frekventovanější než v jiných jazycích. Na princip knihy neupozornil a dobová kritika si ho vůbec nepovšimla. Na to reagoval vydáním dalšího experimentálního textu Les revenentes, kde písmeno "e" bylo naopak jedinou užitou samohláskou. Již první román Les Choses zaznamenal poměrně úspěch, když získal Renaudotovu cenu. Zlomem v jeho kariéře se však stal rok 1978, kdy vydal román La Vie mode d'emploi , která zaznamenala takový úspěch, že mohl opustit své zaměstnání a věnovat se literatuře. Román má složitou strukturu, čtenáři jsou kvůli tomu nabídnuty i různé mapky a grafy, aby se v textu lépe orientoval. Kniha získala cenu Médicis a roku 1999 ji čtenáři deníku Le Monde zvolili 43. nejdůležitější knihou 20. století. V roce 1974 s Bernardem Queysannem natočil filmovou adaptaci své knihy Un homme qui dort.

Více od autora