Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Bohuslav Reynek
Musíme všichni někam na poušť

Bohuslav Reynek: Musíme všichni někam na poušť

Bohuslav Reynek, Jan Franz
Musíme všichni někam na poušť : Bohuslav Reynek + Jan Franz : příběh přátelství a vzájemná korespondence

2021 | Nakladatelství Nezávislý podmelechovský spolek

V životě básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka patřilo přátelství s Janem Franzem mezi ty nejintenzivnější a nejniternější. Přestože byl Jan Franz, náročný literární kritik, překladatel a esejista, o osmnáct let mladší, vzniklo mezi nimi silné pouto, které přelomila až předčasná Franzova smrt v roce 1946. O…ba spolu od počátku 30. let vedli korespondenční dialog, navzájem si hodnotili tvorbu a podporovali se v nelehkých chvílích. Navíc oba dva silně spojovalo jejich vysočinské venkovanství. Reynek žil v Petrkově u Havlíčkova Brodu, Franz často pobýval v rodném Jitkově u Havlíčkovy Borové. Kniha „Musíme všichni někam na poušť“ představí příběh jejich neobyčejného přátelství, zpřístupní vzájemnou korespondenci, včetně dosud neznámých fotografií a archivních dokumentů. Edičně knihu připravil spisovatel Miloš Doležal, který se dlouhodobě věnuje odkazu obou mužů a graficky upravil Luboš Drtina. Kniha je vydávána u příležitosti 50. výročí smrti Bohuslava Reynka, tedy k 28. září 2021. V životě básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka patřilo přátelství s Janem Franzem mezi ty nejintenzivnější a nejniternější. Přestože byl Jan Franz, náročný literární kritik, překladatel a e…sejista, o osmnáct let mladší, vzniklo mezi nimi silné pouto, které přelomila až předčasná Franzova smrt v roce 1946. Oba spolu od počátku 30. let vedli korespondenční dialog, navzájem si hodnotili tvorbu a podporovali se v nelehkých chvílích. Navíc oba dva silně spojovalo jejich vysočinské venkovanství. Reynek žil v Petrkově u Havlíčkova Brodu, Franz často pobýval v rodném Jitkově u Havlíčkovy Borové. Kniha „Musíme všichni někam na poušť“ představí příběh jejich neobyčejného přátelství, zpřístupní vzájemnou korespondenci, včetně dosud neznámých fotografií a archivních dokumentů. Edičně knihu připravil spisovatel Miloš Doležal, který se dlouhodobě věnuje odkazu obou mužů a graficky upravil Luboš Drtina. Kniha je vydávána u příležitosti 50. výročí smrti Bohuslava Reynka, tedy k 28. září 2021.

s kódem POETLE: 183 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	193
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090696287
ISBN:	9788090696280
Edice:	Edice Vysočiny
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 8. 2025 9:21
Číslo položky:	1332355

O autorech

Bohuslav Reynek

Bohuslav Reynek byl český básník, malíř, grafik a překladatel. Narodil se v Petrkově u Havlíčkova Brodu jako jediný syn statkáře Bedřicha Reynka a jeho manželky Marie, rozené Divišové. Po základní škole ve Svatém Kříži navštěvoval reálku v Jihlavě. Zde se začal ovlivněn svým profesorem Maxem Eislerem zajímat o literaturu a výtvarné umění. Po maturitě studoval zemědělství na C.K. Vysoké škole technické, studia však po několika týdnech nechal a vrátil se do Petrkova. Odtud podnikl svou první cestu do Francie. V této době také začal psát své první básně . V roce 1914 se seznámil s vydavatelem Josefem Florianem ze Staré Říše, se kterým spolupracoval až do konce jeho života. Svými překlady poezie i prózy, vlastními básněmi a grafikami velmi ovlivnil mnoho staroříšských edic, zejména edici Dobré dílo. Roku 1923 odjel do Grenoblu, aby poznal autorku knihy Ta vie est là…, básnířku Suzanne Renaudovou, kterou si 13. března 1926 v Grenoblu vzal za manželku. Následujících deset let žil s rodinou, manželkou a později také se dvěma syny, narozenými v letech 1928 a 1929, střídavě ve Francii a v Petrkově, kam se nastálo vrátil až po otcově smrti, aby se ujal správy statku. Roku 1944 byli Reynkovi donuceni se vystěhovat ze statku. Po několika měsících hledání nového bydliště se celá rodina nastěhovala do Staré Říše k dětem J. Floriana, kde zůstala až do konce války. Roku 1945 se na statek vrátili, ale po komunistickém puči v roce 1948 byl Reynkův statek v Petrkově zestátněn a Reynek na něm poté pracoval jen jako zemědělský dělník až do roku 1957. V této době vzniká většina Reynkova grafického díla a dozrává také jeho osobitý básnický projev. V průběhu šedesátých let se na Reynka znovu začíná obracet pozornost mnohých mladých umělců (např. Jiří Kolář, Ivan Diviš nebo Ivan M...

Více od autora