Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
František Ladislav Čelakovský
Mudrosloví národu slovanského ve příslovích

František Ladislav Čelakovský
Mudrosloví národu slovanského ve příslovích

2000 | Nakladatelství Lika klub

Jedno ze stěžejních děl českého národního obrození vychází v tomto uspořádání po více než šedesáti letech. 15 000 přísloví z jazyků nejen slovanských, ale i světových je seřazeno do tematických celků. Neznámé, archaické či zapomenuté výrazy jsou dostatečně objasněny v bohatých vysvětlivkách. Orientaci usnadňuje dokonal…e z pracovaný, abecedně řazený rejstřík. Monumentální sbírka z roku 1852 se stala jedním z pilířů evropského příslovnictví a svým moderním vědeckým uspořádáním si tuto kvalitu udržuje dodnes. Ke sbírce přísloví je navíc přiřazena obsáhlá sbírka pořekadel, seřazených do významových celků. Slavné dílo příslovnictví v krásném provedení a v krabici. Jedno ze stěžejních děl českého národního obrození vychází v tomto uspořádání po více než šedesáti letech. 15 000 přísloví z jazyků nejen slovanských, ale i světových je seřazeno do tematických celků.… Neznámé, archaické či zapomenuté výrazy jsou dostatečně objasněny v bohatých vysvětlivkách. Orientaci usnadňuje dokonale z pracovaný, abecedně řazený rejstřík. Monumentální sbírka z roku 1852 se stala jedním z pilířů evropského příslovnictví a svým moderním vědeckým uspořádáním si tuto kvalitu udržuje dodnes. Ke sbírce přísloví je navíc přiřazena obsáhlá sbírka pořekadel, seřazených do významových celků. Slavné dílo příslovnictví v krásném provedení a v krabici.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná + kartonová krabička
Počet stran:	917
Jazyk:	MUL vícejazyčné
ISBN10:	8086069044
ISBN:	9788086069043
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 9. 2024 10:16
Číslo položky:	965736

O autorovi

František Ladislav Čelakovský

František Ladislav Čelakovský byl český básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym Marcián Hromotluk. Několik básní podepsal také jménem Žofie Jandová. Byl synem strakonického tesaře Vojtěcha Čelakovského a jeho ženy Anny, rozené Štefflové. Ve Strakonicích vychodil čtyřletou hlavní školu . Od roku 1812 studoval nižší gymnázium v Českých Budějovicích, kde se spřátelil s J. V. Kamarýtem, poté přestoupil na gymnázium v Písku. Po jeho absolvování studoval filozofii v Praze, pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v Českých Budějovicích, odkud byl vyloučen . Pokračoval pak ve studiu na lyceu v Linci a od roku 1820 na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Z profesorů mu imponoval Bernard Bolzano. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; při závěrečných univerzitních zkouškách v roce 1822 propadl z logiky, a tak studia nedokončil. Živil se kondicemi , jako soukromý vychovatel a na přímluvu K. A. Vinařického mu pražská arcibiskupská konzistoř zadala překlad spisu Aurelia Augustina De Civitate Dei. Roku 1830 dostal nabídku z Ruska, aby spolu s Pavlem Josefem Šafaříkem a Václavem Hankou v Petrohradě založili a řídili slovanskou knihovnu. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale z nabídky sešlo patrně přičiněním Václava Hanky. František Palacký mu proto zařídil alespoň podporu knížete Rudolfa Kinského. V letech 1829–1842 byl korektorem Časopisu pro katolické duchovenstvo. Od roku 1833 byl redaktorem Pražských novin, jejichž přílohu Rozmanitosti proměnil na týdeník Česká Wčela, tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z něm...

Více od autora