Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Lukáš Lhoťan
      Možnosti dialogu mezi muslimy a křesťany

      2024 | Nakladatelství Lukáš Lhoťan

      O mezináboženském dialogu se velmi často hovoří, podnikají se různé konference a fóra, ale o hlubším průniku tohoto tématu do praktické teologie a praktického života muslimské, ale i křesťanské komunity nemůže být ani řeč. Bezpochyby křesťanská, hlavně katolická strana, na tomto poli má velkou aktivitu, která převyšuje… aktivitu muslimskou, kdy muslimové jsou spíše do náboženského dialogu vtahování svými křesťanskými spoludiskutujícími. Když jsem vypracoval svou magisterskou prací, tak jsem si uvědomil, že vlastně můžeme v případě islámu i křesťanství hovořit o dvou pozicích teologů – pozitivní a negativní.Pozitivní i negativní teologie mají nejen teologický rozměr, ale i rozměr aktuální a společenský. Dá se říci, že pozitivní teologií se řídí mystikově křesťanství a islámu, kteří naznačuji ve svých pracích spásu všech lidí, někteří dokonce i možnost spásy satana, když potlačí svou pýchu a pokoří se Bohu. Ale společenský rozměr je i to, že například a hlavně historicky pozitivní teologie sehrála svou roli ve vztahu muslimských vládců a křesťanských poddaných například v muslimské Osmanské říši. Naopak s úpadkem moci a intelektuální úrovně Osmanské říše je pozitivní teologie nahrazena teologií negativní, kdy vlastně jsou všichni jinak smýšlející prohlášení za nepřátelé. I proto můžeme říci, že teologický pohled Fethullaha Gülena je teologickým pohledem velmi blízkým pohledům osmanských sultánů, kdežto pohled mnoha dnešních zastánců tureckého islamistického výkladu islámu má postoj negativní a velmi vzdálený pohledu i samotného zakladatele islámu Mohammeda, který měl pohled například na křesťany velmi pozitivní, byť i kritický, a dokonce jim dovolil se modlit v jeho mešitě, kdyby tito křesťané byli vyloučení ze spásy a byli modloslužebníky, jak tvrdí někteří interpreti Koránu, tak copak by jim sám islámský prorok Mohammed dovolil se modlit ve své mešitě?Snad vám tato má práce napomůže k hlubšímu pochopení problému a výzev jenž leží před všemi, kdož chtějí mezináboženský dialog mezi muslimy a křesťany vykonávat a prožívat hlouběji a ne pouze povrchně pro potřeby mediální či společenské prezentace, ale bez hlubšího poznání celého problému. O mezináboženském dialogu se velmi často hovoří, podnikají se různé konference a fóra, ale o hlubším průniku tohoto tématu do praktické teologie a praktického života muslimské, ale i křesťanské komuni…ty nemůže být ani řeč. Bezpochyby křesťanská, hlavně katolická strana, na tomto poli má velkou aktivitu, která převyšuje aktivitu muslimskou, kdy muslimové jsou spíše do náboženského dialogu vtahování svými křesťanskými spoludiskutujícími. Když jsem vypracoval svou magisterskou prací, tak jsem si uvědomil, že vlastně můžeme v případě islámu i křesťanství hovořit o dvou pozicích teologů – pozitivní a negativní.Pozitivní i negativní teologie mají nejen teologický rozměr, ale i rozměr aktuální a společenský. Dá se říci, že pozitivní teologií se řídí mystikově křesťanství a islámu, kteří naznačuji ve svých pracích spásu všech lidí, někteří dokonce i možnost spásy satana, když potlačí svou pýchu a pokoří se Bohu. Ale společenský rozměr je i to, že například a hlavně historicky pozitivní teologie sehrála svou roli ve vztahu muslimských vládců a křesťanských poddaných například v muslimské Osmanské říši. Naopak s úpadkem moci a intelektuální úrovně Osmanské říše je pozitivní teologie nahrazena teologií negativní, kdy vlastně jsou všichni jinak smýšlející prohlášení za nepřátelé. I proto můžeme říci, že teologický pohled Fethullaha Gülena je teologickým pohledem velmi blízkým pohledům osmanských sultánů, kdežto pohled mnoha dnešních zastánců tureckého islamistického výkladu islámu má postoj negativní a velmi vzdálený pohledu i samotného zakladatele islámu Mohammeda, který měl pohled například na křesťany velmi pozitivní, byť i kritický, a dokonce jim dovolil se modlit v jeho mešitě, kdyby tito křesťané byli vyloučení ze spásy a byli modloslužebníky, jak tvrdí někteří interpreti Koránu, tak copak by jim sám islámský prorok Mohammed dovolil se modlit ve své mešitě?Snad vám tato má práce napomůže k hlubšímu pochopení problému a výzev jenž leží před všemi, kdož chtějí mezináboženský dialog mezi muslimy a křesťany vykonávat a prožívat hlouběji a ne pouze povrchně pro potřeby mediální či společenské prezentace, ale bez hlubšího poznání celého problému.

      Stav

      Nová více informací

      nová

      Skladem do týdne
      Odešleme nejpozději 15. 4. 2026
      199 Kč

      169 Kč

      O knize

      Stav:
      nová
      Vazba: Brožovaná
      Počet stran: 77
      Jazyk:  česky
      ISBN10: 8088352428
      ISBN: 9788088352426
      Edice: 1. svazek ed. 1. svazek ed. Mezináboženská studia
      Vydání: Vydání: první
      Vydáno v: V Pstruží
      Vystaveno: 24. 2. 2025 1:8
      Číslo položky: 1154837

      O autorovi

      Lukáš Lhoťan

      Lukáš Lhoťan

      Narozen 1980 v Čeladné. Nakladatel a publicista, člen muslimské komunity v ČR a Ústředí muslimských obcí v ČR, zakladatel Česko-muslimského institutu, publicistika z oboru islámu, médií a psychologie.

      Více od autora

      Další knihy autora Lukáš Lhoťan

      Zobrazit vše

      • Dopravu hradíme my

        Objednávkám nad 699 Kč

      • Tituly,  které jinde
        nenajdete

        Sběratelské kusy i knižní novinky

      • Balíme ekologicky

        A s radostí

      • Vykupujeme knihy

        Za hotovost a s vlastním odvozem

      Dárkové poukazy

      Zabalený dárek a poukaz s nápisem thank you

      Hledáte dárek pro náročné knihomoly?

      Vybrat poukaz

      Potřebujete místo
      v knihovně?

      Prodejte své knihy
      online!

      Zjistit cenu

      Naposledy navštívené

      Zobrazit vše

      Přidáno do košíku!