Karel Absolon
Moravský kras : Díl 1

1970 | Nakladatelství Academia

V rozměrném svazku vypisuje velký odborník ve speleologii, geografii, přírodovědě a archeologii historii objevitelských činů v Moravském krasu. První díl sahá od r. 1575 do r.1918 a zachycuje výzkumy v severní oblasti, v hydrografické soustavě podzemní řeky Punkvy: v Macoše, ve Sloupsku, v Holštejnsku a v Ostrovsku, v… Suchém žlebu, v kateřinském jeskynním bludišti a v Pustém žlebu. Jeho název "holýma rukama" naznačuje prostředky, jimiž bylo tehdy bádání uskutečňováno. Jsou zde popsány i autorovy začátky od jeho prvé expedice v r. 1901. V rozměrném svazku vypisuje velký odborník ve speleologii, geografii, přírodovědě a archeologii historii objevitelských činů v Moravském krasu. První díl sahá od r. 1575 do r.1918 a zachycuje výzkumy… v severní oblasti, v hydrografické soustavě podzemní řeky Punkvy: v Macoše, ve Sloupsku, v Holštejnsku a v Ostrovsku, v Suchém žlebu, v kateřinském jeskynním bludišti a v Pustém žlebu. Jeho název "holýma rukama" naznačuje prostředky, jimiž bylo tehdy bádání uskutečňováno. Jsou zde popsány i autorovy začátky od jeho prvé expedice v r. 1901.

Součástí souboru:

Moravský kras 1970 (2 sv, 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	415 s., 23 s. obr. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Karel Absolon

Karel Vítězslav Absolon byl moravský krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Byl vnukem archeologa a speleologa Jindřicha Wankela. Po absolutoriu klasického gymnázia v Brně vystudoval v Praze zoologii a roku 1907 se habilitoval na soukromého docenta fyzického zeměpisu. Již od konce 19. století se věnoval exploraci Sloupských jeskyní a sběru jeskynního hmyzu. Roku 1908 nastoupil jako kustod zoologických sbírek do Moravského zemského muzea v Brně, kde vybudoval a vedl diluviální oddělení, zabývající se čtvrtohorami. Paleolitem se začal zabývat až od roku 1918, když ve svém oddělení uspořádal zakoupené sbírky M. Kříže a K. J. Mašky. Rozhodujícím podnětem byl dopis vídeňského profesora J. Bayera, upozorňující na Freisingovy úspěšné sondáže v dosud nedotčených Dolních Věstonicích. Absolon okamžitě pochopil možnost završit slavné objevy svých předchůdců a dobýt si světového jména. Po dalších 15 let na tomto programu systematicky pracoval – získával subvence na výzkum, organizoval zájezdy novinářů, získával sponzory expozice Anthropos na brněnském výstavišti. Své výzkumy popularizoval četnými přednáškami, účastí na mnoha kongresech a bohatě ilustrovanými články v nejrozšířenějším společenském časopise The Illustrated London News. Ke svým padesátinám získal roku 1927 na Karlově univerzitě křeslo „bezplatného řádného profesora pro obor geografie, paleoanthropologie a zoogeografie“. Mezi lety 1925 a 1930 nechal paralelně s Věstonicemi zkoumat jeskyni Pekárnu, ale poněvadž mnoho cestoval a současně organizoval objevné práce v okolí Macochy , navštěvoval své vykopávky jen zřídka. V Dolních Věstonicích je de facto prováděl jeho laborant Emanuel Dania, v Pekárně německý učitel Rudolf Czižek. Z paleolitických lokalit se zajímal ještě o Ondratice a Otaslavice . V Předmostí, ničeném cihelna...

Více od autora