František Nechvátal
Modrá planeta + deska

1977 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výběr básní z předchozích sbírek doplňují nové verše. Verše vybral, uspořádal, kritickými ohlasy, životopisným pásmem, bibliografií a fotografiemi doplnil Břetislav Štorek. Úvodní esej napsal Milan Blahynka.
Část nákladu vydána s mikrodeskou. Výběr básní z předchozích sbírek doplňují nové verše. Verše vybral, uspořádal, kritickými ohlasy, životopisným pásmem, bibliografií a fotografiemi doplnil Břetislav Štorek. Úvodní esej napsal Milan Bl…ahynka.
Část nákladu vydána s mikrodeskou.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč
Stav Velmi dobrý +deska	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	137, [4], 1 gram. deska
Jazyk:	česky
Edice:	Klub přátel poezie. Roč. 17, Základní řada
Vydání:	1. vyd. výboru
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 5. 2021 14:38
Číslo položky:	181968

O autorovi

František Nechvátal

František Nechvátal – 10. září 1983, Tanvald) byl český básník a překladatel, autor nejprve nábožensky meditativní a později i socialisticky orientované lyriky a básní, opěvujících smyslový život a rodnou zemi. Narodil se v rodině sezónního dělníka. Roku 1924 maturoval na učitelském ústavu v Olomouci a pak vstoupil do Československé církve. Studium na Husově evangelické fakultě z finančních důvodů nedokončil a od roku 1926 učil náboženství na různých obecných a měšťanských školách. Za svého působeni v Prostějově v letech 1929–1935 se seznámil s Bedřichem Václavkem, který jej výrazně názorově ovlivnil a přivedl jej k levicovému smýšlení. Společně s ním patřil mezi zakladatele skupiny Blok, která usilovala o socialistický realismus a za druhé světové války s ním spolupracoval v odboji. Za svého působení v Praze v letech V letech 1935–1945 se definitivně rozešel s křesťanstvím a roku 1945 se stal členem KSČ. Pracoval na ministerstvu informací a osvěty jako referent odboru pro kulturní styky se zahraničím, v letech 1948–1953 působil jako kulturní přidělenec ve Varšavě a v letech 1959–1962 v Sofii. Mezitím byl v letech 1954–1958 redaktorem literárního měsíčníku Nový život. Pak byl až do svého odchodu do důchodu roku 1965 zaměstnán v Památníku národního písemnictví. Jeho básnické dílo je značně rozsáhlé a námětově různorodé. Ve svém knižním debutu, sbírce básní s náboženskými motivy Vichřice , vycházel z mysticizmu Otokara Březiny, ale již jeho druhá sbírka Slunovrat obsahuje touhu po sociální spravedlnosti, která ve sbírce Oheň a meč vyústila až v neurčité revoluční sny. Sbírka Vedro na paletě vychází formálně z poetismu Vítězslava Nezvala. Za druhé světové války našel inspiraci v rodné Moravě a v národní písni, využíval opět náboženské symboly a převládaly u něho pesimistické nálady. Brzy po válce a v následných letech se jeho poezie dočasně obrátila k socialistickému optimismu. Báseň...

Více od autora